ECLI:CZ:NS:2001:30.CDO.629.2001.1
sp. zn. 30 Cdo 629/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky T. K. proti odpůrkyni České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o plný invalidní důchod, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 19 Ca 276/99, o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. července 2000, č.j. 2 Cao 136/2000-25, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci rozsudkem v záhlaví uvedeným potvrdil k odvolání navrhovatelky rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.4.2000, č.j. 19 Ca 276/99-14, jímž bylo k opravnému prostředku navrhovatelky potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 11. 1999, č. 495 228 309, kterým byl navrhovatelce od 6.12.1999 odňat plný invalidní důchod podle §56 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v J. ze dne 3.11.1999 již není plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti o 50 %. Podle tohoto posudku je navrhovatelka již pouze částečně invalidní a o jejím nároku na částečný invalidní důchod bude rozhodnuto dodatečně.
Proti tomuto rozsudku podala navrhovatelka dovolání.
Při posuzování dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání navrhovatelky nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §240 odst. 1,věty první, o.s.ř., účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 odst. 1, věty první o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání, buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř., nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Dovolání je mimořádný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení §21 odst. 1 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytnout právní pomoc (tj. advokátem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takovéhoto vzdělání nedosáhl.
Z ustanovení §241 odst. 1, věty první a z ustanovení §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř., vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1. 7. 1996 advokáty - srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citovaná ustanovení představují zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé.
V posuzovaném případě podala navrhovatelka dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by byla při tomto úkonu zastoupena advokátem, a nebylo ani prokázáno, že by měla právnické vzdělání. Soud prvního stupně proto ve výzvě ze dne 29. 1. 2001 č.j. 19 Ca 276/99-53 navrhovatelku mimo jiné poučil, že musí být zastoupena advokátem, k jehož zajištění jí určil lhůtu deseti dnů a upozornil ji, že dovolací řízení bude zastaveno, jestliže výzva bude bezvýsledná. Přestože výzva byla navrhovatelce doručena dne 6. 2. 2001, dosud jí nevyhověla.
Navrhovatelka sice požádala, aby jí ve smyslu ustanovení §30 o.s.ř. byl pro dovolací řízení ustanoven právní zástupce, Krajský soud v Ostravě pravomocným usnesením ze dne 1. 12. 2000 č.j. 19 Ca 276/99-49 žádost navrhovatelky o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl.
Protože žádosti navrhovatelky, aby jí byl pro dovolací řízení ustanoven zástupce, nebylo pravomocným rozhodnutím soudu vyhověno a protože si navrhovatelka sama takového zmocněnce nezvolila, nebyl nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1, věty první a §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř., přes výzvu soudu odstraněn. Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání navrhovatelky - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c a §104 odst. 2, věty třetí, o.s.ř., zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4, věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1, věty první, o.s.ř., neboť navrhovatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů řízení nemá právo a odpůrkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. dubna 2001
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu