ECLI:CZ:NS:2001:33.CDO.2106.2000.1
sp. zn. 33 Cdo 2106/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce M. H. , proti žalovanému K. m. S. o 577 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 7 C 67/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2000 č. j. 29 Co 200/2000 - 107, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6 775 Kč k rukám advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. dubna 2000 č. j. 29 Co 200/2000 - 107 potvrdil rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 1. listopadu 1999 č. j. 29 Co 200/2000 - 107, jimž byla zamítnuta žaloba, aby žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci 577 000 Kč s 16 % úrokem z prodlení od 24.4.1996 do zaplacení, v rozsahu nároku na zaplacení 16 % úroku z prodlení od 31.11.1992 do 23.4.1996 bylo řízení zastaveno, dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání z důvodu podle §241 odst. 3 písm. a/ o. s. ř., neboť mu ve smyslu §237 odst. 1 písm. f) o. s .ř. byla odňata možnost jednat před odvolacím soudem. Odvolacímu soudu vytýká, že ve věci jednal a rozhodl dne 20.5. 2000 v jeho nepřítomnosti. Na jednání odvolacího soudu byl předvolán pouze Mgr. L. V. , kterému však žalobce odvolal plnou moc, což soudu prvního stupně oznámil přípisem ze dne 29.11.1999 a v odvolacím řízení již jednal bez právního zástupce. Mgr. V. žalobce o nařízeném jednání neinformoval a o vynesení rozsudku odvolacího soudu se žalobce dozvěděl až z přípisu právního zástupce žalovaného. Navrhl, aby rozsudek soudu druhého stupně byl zrušen a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání navrhl jeho zamítnutí, protože v posuzovaném případě není dán dovolací důvod podle §237 odst. 1 o. s. ř., neboť dovolateli nebyla odňata možnost jednat v odvolacím řízení. Žalobce byl v dovolacím řízení zastoupen Mgr. V., který byl řádně předvolán k odvolacímu jednání, a nebylo proto třeba předvolávat zastoupeného žalobce k jednání. Právní zástupce žalobce omluvil svou neúčast na jednání a požádal odvolací soud o odročení jednání.Uvedený důvod - čerpání dovolené - však odvolací soud nepovažoval za důležitý pro odročení jednání, a proto jednal v souladu s §100 odst. 1 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 - dále jen "o. s. ř.").
Dovoláním lze podle §236 odst. 1 o. s. ř. napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu by bylo dovolání podané z důvodu podle ust. §237 o. s. ř. přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu skutečně trpí některou z vad uvedených v tomto ustanovení. Dovolatel uplatňuje jeden z těchto důvodů, uvedený v ust. §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Podle tohoto ustanovení je dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu přípustné, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
Odnětím možnosti jednat před soudem se rozumí takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, který mu občanský soudní řád dává, tedy i tehdy, jestliže soud projednal v rozporu s ustanovením §101 odst. 2 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka či mu znemožnil vyjádřit se k návrhům na důkazy a k důkazům, které byly provedeny, přednést své návrhy (§123, §215 o. s. ř.) a pod. V dané věci dovolatel tvrdí , že k naplnění uvedené skutkové podstaty došlo tím, že jednání odvolacího soudu dne 20. dubna 2000, na kterém byl vyhlášen napadený rozsudek, proběhlo, přestože žalobce nebyl k tomuto jednání předvolán a o jednání byl vyrozuměn až po vynesení rozsudku, přičemž v průběhu odvolacího řízení nebyl zastoupen.
Podle §115 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, nařídí předseda senátu k projednání věci samé jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnost je třeba. S přihlédnutím k ustanovením §214 a §211 o. s. ř. platí citované ustanovení i pro řízení u odvolacího soudu.
Jestliže účastník řízení je zastoupen advokátem s plnou procesní mocí (§25 o. s. ř.), jeho procesní práva a povinnosti vykonává v řízení jeho zástupce. V takovém případě stačí o nařízeném jednání vyrozumět zástupce účastníka, není-li přítomnosti účastníka u jednání třeba. Povinnost předvolat zastoupeného účastníka k jednání je dána jen tehdy, je-li třeba, aby byl vyslechnut nebo má-li účastník něco osobně vykonat (§49 odst. 1 o. s. ř.). Není-li přítomnosti účastníka u jednání třeba, je věcí jeho zástupce, aby ho o nařízeném jednání informoval, a je pak na účastníkovi, zda se jednání zúčastní či nikoliv. Vzhledem k tomu, že jeho práva a povinnosti v řízení přísluší konat jeho zástupci (§28 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), nemůže být účastník v případě své neúčasti u jednání na svých procesních právech zkrácen.
Jak vyplývá z obsahu spisu podáním ze dne 28.11.1999 odvolal žalobce pnou moc udělenou Mgr. L. V. k zastoupení v předmětném sporu (č. l. 71). V doplnění odůvodnění odvolání ze dne 2.2.2000 (č.l.85), které podepsal žalobce, je uvedeno, že žalobce je "právně zastoupený Mgr. L. V. advokátem, K. H. ". Na č.l. 97 je úřední záznam ze dne 17.2.2000 se sdělením Mgr. V., že plnou moc dá občanskopráv. odd. Zástupce žalobce byl 5.4.2000 vyrozuměn o nařízení odvolacího jednání na den 20.4.2000 (potvrzená doručenka na č.l.100). Plná moc udělená žalobcem Mgr. V. "k jednání u Okresního soudu ve věci 7 C 67/99, jakož i k provedení úkonů s touto věcí souvisejících" ze dne 29.2.2000 (č.l. 115) byla právním zástupcem žalobce předložena soudu dne 29.5.2000 po doručení rozsudku odvolacího soudu.
Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobce na základě plné moci ze dne 29.2.2000 byl v řízení zastoupen advokátem Mgr. L. V. Jestliže ten, však vystupoval v občanském soudním řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí a tuto plnou moc předložil dodatečně, byl tím nedostatek průkazu zastoupení zhojen a byly tak schváleny i předcházející úkony učiněné v řízení tímto zástupcem žalobce, který ho zastupoval i před soudem druhého stupně. Nepředvolání žalobce k odvolacímu jednání, resp. neupozornění žalobce o jednání přímo, ale prostřednictvím jeho právního zástupce, nebylo v posuzovaném případě porušením povinnosti soudu vyplývající z procesního předpisu. Podle protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne 20. dubna 2000 se tohoto jednání neúčastnil žalobce ani jeho právní zástupce, který podáním ze dne 14.4.2000 (č.l. 113), jež došlo odvolacímu soudu dne 18.4.2000, omluvil svou neúčast na tomto jednání z důvodu dovolené a požádal a odročení jednání. odvolací soud jednal v jeho nepřítomnosti, neboť důvod, pro který bylo žádáno o odročení nepovažoval za omluvitelný, neboť právní zástupce měl možnost ve věci zařídit substituci.
Podle §101 odst. 2 o. s. ř., jež platí i pro dovolací řízení (§211 o. s. ř.) soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. Nedostaví-li se řádně obeslaný účastník k jednání aniž nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat v nepřítomnosti takového účastníka; přihlédne přitom k obsahu spisu a dosud provedeným důkazům.
V posuzovaném případě uvedl právní zástupce žalobce jako omluvitelný důvod neúčasti na jednání čerpání dovolené. Dovolací soud se ztotožňuje s právním posouzením odvolacího soudu, že právní zástupce žalobce nedoložil důležitý důvod o odročení, neboť tato okolnost, která mu zabraňovala v účasti na jednání, byla právnímu zástupci žalobce známa předem a tento měl možnost ve věci zařídit substituci. Právní zástupce žalobce ve své omluvě neuvedl, že nebylo v jeho možnostech změnit si termín čerpání dovolené resp. že neměl možnost dát se zastoupit jiným zmocněncem jako dalším zástupcem. Samotná okolnost čerpání dovolené advokátem nezakládá důležitý důvod o odročení jednání. Odvolací soud tak v souladu s ust. §102 odst. 2 o. s. ř. projednal věc v nepřítomnosti právního zástupce žalobce.
Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu není uvedenou vadou v ust. §237 odst. 1 písm. f) postižen. Protože dovolatel netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by byl postižen jinou vadou uvedenou v ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., není dovolání žalobce přípustné. Dovolací soud proto podle ust. §243b odst. 4 o. s. ř. za použití ust. §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. musel dovolání odmítnout.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto za použití ust. §243b odst. 4 o. s. ř. ve vztahu k ust. §142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce neměl v dovolacím řízení úspěch, je proto povinen uhradit žalovanému účelně vynaložené náklady dovolacího řízení představující odměnu za 1 úkon právní služby 6.700 Kč - advokátní tarif (§7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, jakož i náhradu hotových výdajů 75 Kč (§13 odst. 3 téže vyhl.), úhrnem 6 775 Kč k rukám právního zástupce žalovaného podle ust. §149 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. února 2001
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Naděžda Solařová