ECLI:CZ:NS:2001:33.CDO.2332.2000.1
sp. zn. 33 Cdo 2332/2000
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Marty Škárové v právní věci žalobce Ing. J. Š., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému K., a. s., zastoupenému advokátkou, o zaplacení 41 976, 29,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn.6 C 337/95, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. ledna 2000, č.j. 38 Co 91/97 - 44, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20. ledna 2000, č.j. 38 Co 91/97 - 44, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud Brno- venkov rozsudkem ze dne 14. listopadu 1996 č.j. 6 C 337/95 - 27 zamítl žalobu na zaplacení částky 41 976, 29 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud vyšel ze zjištění, že žalobce byl v podnikové spořitelně žalovaného účastníkem vnitropodnikového spoření s dvanáctiměsíční výpovědní lhůtou a podle pravidel vnitropodnikové spořitelny byla za předčasný výběr - nedodržení výpovědní doby - stanovena náhrada ve výši 7% z vybírané částky. Žalobce dal 27. 2. 1995 výpověď z pracovního poměru a ještě před skončením pracovního poměru dne 30. 4. 1995 si ke dni 30. 3. 1995 nechal vyplatit celý svůj vklad. Soud dospěl k závěru, že návrh žalobce není důvodný, neboť za nedodržení dvanáctiměsíční výpovědní lhůty pro výběr vkladu podle sjednaných podmínek vnitropodnikového spoření, na něž žalobce při zavedení účtu přistoupil, mu byla z naspořené částky 599 661, 22 Kč oprávněně odečtena 7 % sankce za předčasný výběr ve výši 41 976, 29 Kč.
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 20. ledna 2000, č.j. 38 Co 91/97 - 44 změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 41 976, 29 Kč s 16 % úrokem od 31. 3. 1995 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce nečinil jakýkoliv úkon směřující k výběru naspořené částky z jeho účtu u podnikové spořitelny, žalobci byl vklad dne 30. 3. 1995 vyplacen bez toho, že by o výplatu k tomuto dni žádal, a tudíž nebyly splněny podmínky obsažené v pravidlech vnitropodnikové spořitelny /dále jen pravidla/, podle nichž by žalovaný byl oprávněn provést srážku sankce ve výši 7 % z vybírané částky. Soud dovodil, že nebyl naplněn předpoklad uvedený v čl. 3.2 pravidel, tj. předčasný výběr naspořené částky v době dvanácti měsíční výpovědní lhůty nebo bez dříve hlášené výpovědi a nejednalo se v dané věci ani o případ předpokládaný v čl. 4.2 pravidel, neboť důvodem výpovědi nebylo porušení pracovní kázně pracovníka - žalobce. Z žádného ustanovení pravidel pak ani nevyplýval nárok zaměstnavatele na zaplacení sankce při výběru naspořené částky v souvislosti s ukončením pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnance.
Proti rozsudku krajského soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a vytýká odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení /§241 odst. 3 písm. d) o. s. ř./. Žalovaný namítá, že závěr krajského soudu v odůvodnění rozsudku, že žalobce nečinil jakýkoliv úkon směřující k výběru naspořené částky z jeho účtu u spořitelny žalovaného, neodpovídá skutečnosti, neboť z předložených dokladů je zřejmé, že výplata vkladu byla provedena v době výpovědi vkladu, kterou žalobce podal u žalované dne 23. 12. 1994, a dne 30. 3. 1995 si svůj vklad ze spořitelny před uplynutím výpovědní lhůty vybral. Dovolatel má za to, že sankce za předčasný výběr naspořené částky byla žalovaným uplatněna v souladu s čl. 3.2 pravidel, neboť žalobce si vybral naspořenou částku během výpovědní doby. Žalovaný navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Zároveň podal návrh na odložení vykonatelnosti pravomocného rozsudku v uvedené věci.
Žalobce k dovolání žalovaného podal vyjádření, v němž navrhl, aby dovolací soud dovolání zamítl a nevyhověl návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti. Ve svém vyjádření zdůraznil, že usiloval o to, aby si i po skončení pracovního poměru u žalovaného mohl ponechat naspořenou částku na účtu podnikové spořitelny žalovaného a poukazuje na záznamy svědeckých výpovědí v soudním spisu potvrzující tuto skutečnost. Mimoto zpochybnil oprávněnost žalovaného k vedení spořících účtů ve vnitropodnikové spořitelně.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud České republiky dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 - dále jen "o. s. ř.").
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) zjistil, že dovolání je v dané věci přípustné (§236 odst. 1 o. s. ř.), neboť bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu do výroku, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé /§238 odst. 1 písm. a) o. s. ř./. Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou - účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), řádně zastoupenou advokátkou (§241 odst. 1 o. s. ř.), splňuje formální i obsahové znaky předepsané ustanovením §241 odst. 2 o. s. ř. a podle obsahu dovolání se opírá o způsobilý dovolací důvod podle ust. §241 odst. 3, písm. c) o. s. ř.
Dovolací soud přezkoumal napadený rozsudek Krajského soudu v Brně v souladu s ustanovením §242 odst. 1 a 3 o. s .ř. a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.
Podle ust. §242 odst. 3 o. s. ř. lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Z této zásady vázanosti užitými dovolacími důvody představují výjimku vady řízení podle ust. §237 odst. 1 o. s. ř. a je-li dovolání přípustné i jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, ke kterým dovolací soud přihlédne z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda byly v dovolání uplatněny /§241 odst. 3 písm. b) o. s. ř./. Tyto vady řízení dovolatelé nenamítají a ani z obsahu spisu se nepodávají. I když dovolatel výslovně v dovolání uvádí, že spatřuje důvod svého dovolání v ust. §241 odst. 3 písm. d) o. s. ř., vyplývá z celého obsahu dovolání jeho námitka ke skutkovým závěrům odvolacího soudu, neboť má za to, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
Za skutkové zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, se pokládá výsledek hodnocení důkazů soudem, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení §132 o. s. ř., protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nevyplynuly ani nevyšly nijak najevo, jestliže soud naopak pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo, jestliže v hodnocení důkazů z hlediska závažnosti, zákonnosti, pravdivosti či věrohodnosti je logický rozpor, nebo jestliže výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení §133 - 135 o. s. ř. Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva.
V posuzovaném případě odvolací soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce nečinil jakýkoliv úkon směřující k výběru naspořené částky z jeho účtu u podnikové spořitelny žalovaného. Podle provedeného dokazování soudem prvního stupně, o které se opírá i rozhodnutí odvolacího soudu v odůvodnění rozsudku, si žalobce zřídil u žalovaného účet v podnikové spořitelně dne 6. 8. 1991 a zároveň svým podpisem v protokolu o zřízení účtu vyjádřil souhlas s pravidly podnikové spořitelny. V pravidlech vnitropodnikové spořitelny vydaných pokynem ředitele žalovaného pod č. 12/91 je v čl. 3.2 stanoveno, že vklad s výpovědní lhůtou dvanácti měsíců a úrokovou sazbou 18 % je možno vybrat v době výpovědní lhůty nebo bez dříve hlášené výpovědi s plným úročením do posledního dne vkladu, přičemž při tomto předčasném výběru je nutno provést náhradu za nedodržení podmínek vkladní knížky s výpovědí. Náhrada za předčasný výběr stanovená ve výši 7% z vybírané částky je splatná okamžitě při výběru. Odvolací soud pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány. Podle záznamu ve vkladní knížce žalobce č. 00001 byla podána žalobcem výpověď vkladu dne 23. 12. 1994, z výdajového dokladu ze dne 30. 3. 1995, soud prvního stupně dále zjistil, že si žalobce vybral svůj vklad z účtu v podnikové spořitelně. Skutkový závěr odvolacího soudu, že žalobce nečinil jakýkoliv úkon směřující k výběru naspořené částky z jeho účtu u podnikové spořitelny, vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, neboť výsledek hodnocení důkazů odvolacím soudem neodpovídá ust. §132 o. s. ř. Uvedená skutečnost, kterou má odvolací soud za prokázanou, byla významná pro rozhodnutí věci při aplikaci práva, neboť na jejím základě žalobě vyhověl, protože nebyl naplněn předpoklad uvedený v čl. 3.2. pravidel (předčasný výběr). Na této skutečnosti nemění nic okolnost, že žalobce dal dne 27. 2. 1995 žalovanému výpověď z pracovního poměru, podle níž pracovní poměr skončil dne 30. 4. 1995.
Z uvedeného je zřejmé, že skutkový závěr odvolacího soudu nemá oporu v provedených důkazech, dovolací důvod podle §241 odst. 3 písm. c) o. s. ř. je naplněn, proto Nejvyšší soud České republiky rozsudek odvolacího soudu zrušil (§243b odst.1, část věty za středníkem, o. s. ř.) a vrátil věc Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení (§243b odst.2, věta první, o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. ledna 2001
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á , v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová