Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.02.2001, sp. zn. 33 Cdo 2943/99 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:33.CDO.2943.99.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:33.CDO.2943.99.1
sp. zn. 33 Cdo 2943/99 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně N. , spol. s r. o., proti žalovaným 1/ I. , spol. s r. o., a 2/ F. , spol. s r. o., o 110.986,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 55 C 218/96, o dovolání druhé žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. května 1999 č.j. 12 Co 230/99-97, takto: Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Odůvodnění: Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 9. 10. 1998 č.j. 55 C 218/96-65 uložil první žalované povinnost zaplatit žalobkyni 22.720,- Kč s 15 % úrokem od 15. 10. 1994 do zaplacení a oběma žalovaným uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni 88.266,- Kč s 15 % úrokem od 15. 10. 1994 do zaplacení. Současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Odvolání druhé žalované proti tomuto rozsudku bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 1999 č.j. 12 Co 230/99-97 odmítnuto podle §218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř., neboť bylo podáno opožděně. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že rozsudek soudu prvního stupně byl zástupci druhé žalované JUDr. Z. K. , Ph.D. zaslán na adresu B. , dodací poštou doslán na adresu B. a uložen na poště dne 18. 12. 1998. Adresát JUDr. Z. K. , Ph.D. si zásilku na poště vyzvedl dne 22. 12. 1998, a 6. 1. 1999 podal za druhou žalovanou odvolání. Na výzvu soudu sdělil, že se v období od 17. do 22. 12. 1998 zdržoval v P. a přijímáním zásilek za něj byla v té době pověřena advokátní koncipientka. Odvolací soud dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně byl řádně doručen zástupci druhé žalované náhradním doručením dne 21. 12. 1998, neboť i kdyby adresát prokázal, že ve dnech 17. a 18.12 1998 se v místě doručování nezdržoval, byla v souladu s §48 odst. 3 o. s. ř. přijímáním zásilek pověřena advokátní koncipientka, o níž nebylo tvrzeno, že by se v místě nezdržovala. Vzhledem k tomu odvolací lhůta uplynula dne 5. 1. 1999, a odvolání bylo dne 6. 1. 1999 podáno opožděně. Proti tomuto usnesení podala druhá žalovaná dovolání z důvodu podle §237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. Namítá, že nesprávným postupem při doručování rozhodnutí soudu prvního stupně jí byla odňata možnost jednat před soudem. Předmětnou zásilku totiž pošta nevydala advokátní koncipientce, ačkoliv má průkaz zmocněnce pro výběr pošty, a tím bylo znemožněno doručení písemnosti zástupci dovolatelky. Dále poukazuje na to, že ve výzvě k vyzvednutí uložené zásilky pošta adresáta vyzvala k vyzvednutí nikoliv do 3 dnů, ale do 15 dnů, proto tato výzva obsahující nesprávné poučení není výzvou podle §47 o.s.ř. a nemůže nastat fikce doručení. Zásilka podle názoru dovolatelky nebyla řádně doručena vinou pošty a nikoliv adresáta, který se v době doručování zdržoval v P. na jednáních Poslanecké sněmovny ČR, a výkon veřejné funkce mu nemůže být na újmu nehledě k tomu, že lhůtu zmeškal pouze o 1 den. Vyhláška č. 78/1989 Sb., na kterou poukazuje odvolací soud v odůvodnění napadeného usnesení, je podle jejího názoru v rozporu s Ústavou, a proto ji soud neměl použít. Navrhla zrušení usnesení odvolacího soudu. Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000). Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou - účastníkem řízení a že je podle §238a odst. 1 písm. e/ o.s.ř. přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné. Vady vyjmenované v §237 odst. 1 o. s. ř. a jiné vady řízení, jestliže mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud posuzuje z úřední povinnosti; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem, včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil (§242 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Ustanovení §237 odst. 1 písm. f/ o. s. ř. spojuje zmatečnost řízení se skutečností, že účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Odnětím možnosti jednat před soudem je takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu zákon přiznává. Jak Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích již opakovaně uvedl, hodnotící úsudek projevený v rozhodnutí (zde závěr odvolacího soudu, že odvolání je opožděné) není nesprávným postupem soudu "v průběhu řízení" (srov. např. rozhodnutí uveřejněná pod čísly 27/1998 a 49/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 1997, sp. zn. 2 Cdon 887/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1998, pod pořadovým číslem 42 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 1996, sp. zn. 2 Cdon 1007/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1997, pod pořadovým číslem 36). Dovolací důvod podle §237 odst. 1 písm. f/ o. s. ř. není tedy naplněn. Podle §204 odst. 1 o.s.ř. se odvolání podává do patnácti dnů od doručení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podle ustanovení §57 odst. 3 o.s.ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Podle §218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno opožděně. Podle §158 odst. 2 o.s.ř. se stejnopis písemného vyhotovení rozsudku doručuje účastníkům, popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou. Má-li účastník zástupce s plnou mocí pro celé řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci (§49 odst. 1 o.s.ř.). Podle ustanovení §48 odst. 3 o.s.ř. písemnosti určené advokátu mohou být doručovány také advokátním koncipientům a jiným pracovníkům, kteří jsou u advokáta pracovně činní a byli jím pověřeni přijímáním zásilek. Podle §47 odst. 2 o.s.ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Náhradní doručení podle §47 odst. 2 o.s.ř., které se vztahuje i na doručování advokátovi, předpokládá, že se adresát zdržuje v místě doručování. Jestliže se adresát v době výzvy doručovatele k převzetí písemnosti v tomto místě nezdržuje, nelze mu písemnost u pošty uložit s důsledkem vzniku fikce doručení pro případ nevyzvednutí zásilky do tří dnů od uložení zásilky. Místo, den a způsob doručení písemnosti, určené do vlastních rukou a doručované prostřednictvím pošty, prokazuje doručenka, kterou pošta vrací zpět odesílateli (soudu). Doručenka je listinou, která má povahu listiny veřejné; není-li dokázán opak, potvrzuje pravdivost toho, co je v ní osvědčeno (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 1998, sp. zn. 2 Cdon 1532/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 18, ročník 1998, pod číslem 127). Rovněž písemnost určená do vlastních rukou advokáta může být doručena uložením na poště dle §47 odst. 2 o. s. ř. v případě, že v době pokusu o doručení nebyl advokát zastižen na uvedené adrese a nenacházely se zde ani osoby vypočtené v §48 odst. 3 o. s. ř. , pověřené tímto advokátem k přijímání zásilek. K účinnému uplatnění ustanovení §48 odst. 3 o. s. ř. je ovšem třeba, aby adresát byl také jako advokát přímo na zásilce označen, a tedy aby tento údaj byl seznatelným způsobem zpřístupněn i tomu, kdo je povinen písemnost doručit, neboť tím je předurčen zvláštní způsob doručování. Jak vyplývá z obsahu spisu, zásilka s rozsudkem soudu prvního stupně byla zasílána do vlastních rukou na adresu "Mgr. Z. K.". První pokus doručovatele o doručení byl učiněn dne 17. 12. 1998, kdy byla zanechána výzva, po druhém neúspěšném pokusu o doručení byla dne 18. 12. 1998 uložena na poště a zástupce druhé žalované si ji osobně vyzvedl dne 22. 12. 1998. Odvolání druhé žalované bylo podáno k poštovní přepravě dne 6. 1. 1999. K výzvě dovolacího soudu JUDr. Z. K. , Ph.D. předložil potvrzení P. k. Č. , že se ve druhé polovině měsíce prosince 1998 účastnil jednání výborů PSP ČR a pracovních orgánů P. k. Č. v souvislosti s přípravou a projednáváním vládního návrhu státního rozpočtu ČR pro rok 1999. Protože v dané věci byl rozsudek soudu prvního stupně doručován do vlastních rukou podle ust. §47 o.s.ř. zástupci druhé žalované JUDr. Z. K. , Ph.D. jako fyzické osobě a nikoliv jako advokátovi - zástupci účastníka (když tento údaj nebyl vyznačen na doručence), nemohlo být doručováno podle ust. §48 odst. 3 o.s.ř., a předmětná zásilka nemohla být vydána advokátní koncipientce. Nebyla-li totiž písemnost doručena osobám oprávněným ji za advokáta převzít proto, že údaje o adresátu uvedené na zásilce ji neumožnily identifikovat jako písemnost určenou advokátu, pak nebyly splněny ani předpoklady pro postup vedoucí - v intencích §47 odst. 2 o. s. ř. - k doručení této písemnosti uložením na poště. Vzhledem k tomu, že JUDr. Z. K., Ph.D. doložil, že se v době doručování předmětné zásilky v místě doručování nezdržoval, nelze za této situace považovat náhradní doručení za účinné, a rozsudek soudu prvního stupně byl zástupci druhé žalované doručen dne 22. 12. 1998, kdy si jej osobně vyzvedl na poště. Dnem následujícím pak začala běžet odvolací lhůta, jejímž posledním dnem byla středa 6. 1. 1999. Není tedy správný závěr odvolacího soudu, podle kterého bylo odvolání dne 6. 1. 1999 podáno opožděně. Dovolací soud proto napadené usnesení podle §243b odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení (§243b odst. 2 věta první o.s.ř.). Právní názor dovolacího soudu je závazný. V novém rozhodnutí rozhodne soud o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení (§243d odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 20. února 2001 JUDr. Marta Š k á r o v á, v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Lucie Žouželová

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/20/2001
Spisová značka:33 Cdo 2943/99
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:33.CDO.2943.99.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18