ECLI:CZ:NS:2001:33.CDO.2994.99.1
sp. zn. 33 Cdo 2994/99
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Ing. Jana Huška a JUDr. Zdeňka Dese v právní věci žalobců MUDr. L. P., zastoupené advokátkou, proti žalovaným 1) městu O., 2) Ing. I. G., zastoupenému advokátem, 3) Ing. R.G., o 1 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 C 222/97, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. června 1999 č. j. 8 Co 2162/98 - 89, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. června 1999 č. j. 8 Co 2162/98 - 89 se v napadené části výroku, v níž byl rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku ve vztahu vůči 2) žalovanému a dále pak v odstavci IV. výroku o náhradě nákladů řízení potvrzen, včetně výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení, a rozsudek Okresního soudu v Ostravě se v části výroku, v níž byla zamítnuta žaloba v odstavci I. výroku v rozsahu, v němž se žalobkyně po 2) žalovaném domáhala zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím a v odstavci IV.výroku o náhradě nákladů řízení, zrušují a věc se vrací v tomto rozsahu Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala [po změně žaloby a po zpětvzetí žaloby vůči 3) žalovanému] po 1) a 2) žalovaném, aby každý z nich jí zaplatil 500 000 Kč s 21 % úrokem z prodlení od 1.9.1996 do zaplacení z důvodu vydání bezdůvodného obohacení. Vymáhanou částku žalobkyně zaplatila jako zálohu na kupní cenu, avšak zamyšlená koupě se nerealizovala, a záloha se stala bezdůvodným obohacením, neboť odpadl právní důvod, na jehož základě žalobkyně plnila žalovaným.
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10. července 1998 č. j. 25 C 222/97 - 41 zamítl v odstavci I. výroku žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po 1) žalovaném zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím a po 2) žalovaném zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím, v odstavci II. výroku řízení vůči 3) žalovanému zastavil, v odstavcích III., IV. a V. výroku rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit na nákladech řízení 1) žalovanému částku 22.150 Kč, 2) žalovanému částku 41 620 Kč a 3) žalovanému částku 25 100 Kč. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně se dne 28.6.1996 zúčastnila dražby, jejímž předmětem bylo mimo jiné i právo na uzavření kupní smlouvy - a pozemku v k. ú. M.O., který byl ve vlastnictví 1) žalovaného. Dražbu organizoval druhý žalovaný, zastoupený 3) žalovaným. Žalobkyně složila organizátoru dražby dražební jistotu ve výši 1 000 000 Kč a jako jediný zájemce vydražila předmětné právo za vyvolávací cenu
4 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se později žalobkyně dozvěděla o havarijním stavu domu, kupní smlouvu neuzavřela. Okresní soud dospěl k závěru, že vztahy účastníků je třeba považovat za vztahy občanskoprávní, na které je třeba ve smyslu ust. §1 odst. 2 obč. zák. třeba aplikovat příslušná ustanovení občanského zákoníku. Dohodu ze dne 28.6.1996 posoudil jako smlouvu o smlouvě budoucí s odkládací podmínkou podle §36 odst. 2 obč. zák. Obsah smlouvy tvořily aukční karta a aukční řád, v těchto listinách byly obsaženy všechny náležitosti budoucí kupní smlouvy, tj. předmět koupě a dohodnutá cena nemovitostí, s tím, že účinky smlouvy o smlouvě budoucí nastanou za podmínky, že druhá strana se stane vítězem aukce, učiní nejvyšší nabídku kupní ceny. Žalobkyně jako jediná účastnice dražby přijala nejvyšší cenu a stala se tak druhým účastníkem smlouvy. I když byl postup při uzavírání smlouvy nazván aukcí či dražbou, ve skutečnosti se podle vůle stran vyjádřených v listinách (§35 odst. 2 obč. zák.) jednalo o uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, kterou okresní soud posoudil za platnou ve smyslu ust. §50 a) obč. zák. a žalobkyni tak vznikla povinnost uzavřít kupní smlouvu. Podobně je i platné ujednání o smluvní pokutě, podle kterého vyplývala pro žalobkyni povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši dražební jistoty, tj. 1 000 000 Kč, v případě porušení závazku uzavřít do jednoho měsíce od konání aukce kupní smlouvu. Žalobkyně tuto povinnost porušila a proto žalovaní mohli použít dražební jistotu na úhradu své pohledávky, vyplývající z předmětného ujednání o smluvní pokutě ve smyslu ust. §544 obč. zák. Žalobkyně tak neprokázala, že by žalovaní drželi dražební jistotu bez právního důvodu.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě poté, co připustil zpětvzetí žaloby vůči 1) žalovanému, v této části v odstavci I výroku zrušil rozsudek okresního soudu a řízení v tomto rozsahu zastavil, rozsudkem ze dne 4. června 1999 č. j. 8 Co 2162/98 - 89 rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. v odstavci I. výroku ve vztahu vůči 2) žalovanému a dále pak v odstavci IV. a V. výroku potvrdil a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se i s jeho právními závěry. Na rozdíl od okresního soudu však dovodil, že obsah smlouvy o smlouvě budoucí tvoří i listina nazvaná „protokol o průběhu aukce\", neboť podpisem této listiny došlo teprve k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Odvolací soud připustil proti svému rozhodnutí dovolání, protože účastníci uzavírali dohodu při aukci - dražbě práva na uzavření kupní smlouvy, kdy takové jednání, jak bylo pojmenováno, není upraveno právním řádem, a posouzení soudů, které tyto úkony vyložily podle vůle účastníku a jejich obsahu jako smlouvu o smlouvě budoucí a dohodu o smluvní pokutě, považuje za právní otázku zásadního významu.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání a odvolacímu soudu i soudu prvního stupně vytýká nesprávné právní posouzení věci. Nesouhlasí s názorem soudů, že účastníci uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí, neboť způsob jakým soudy dovodily její uzavření je v rozporu s právní úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Prodej nemovitostí v České republice nemá zákonného předpokladu a proto specifický způsob uzavření smlouvy na jiných principech jak to předpokládá dražba v posuzovaném případě nepřichází v úvahu.Navíc dohoda neobsahuje podstatné náležitosti, které k platnosti smlouvy o smlouvě budoucí vyžaduje ust. §50a odst. 1 obč. zák., a to předmět převodu, kupní cenu. Smlouva o smlouvě budoucí, tak i smluvní ujednání o smluvní pokutě jsou absolutně neplatné. Navrhla, aby napadený rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně byly zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně.
Žalovaný 2) navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je věcně správné.
123
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1.1.2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000).
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, z důvodu podle §241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. a že podle §239 odst. 1 o. s. ř. je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.
Právní povahou dražby, zejména veřejné dražby uskutečněné při privatizaci státního majetku podle zákona č. 427/1990 Sb. a zákona č. 92/1991 Sb., se podrobně zabývala jak právní teorie, tak soudní praxe. Rovněž i dobrovolnou dražbu (aukci) je třeba v souladu s výše uvedenou soudní judikaturou považovat za zvláště upravený a specifický proces uzavírání smlouvy. Dražba má povahu (zpravidla veřejného) úplatného převodu určité věci či práva. Určitá věc či právo se nabízí k převodu neurčitému počtu zájemců (dražitelů) a převádí se udělením příklepu tomu, kdo nabídne nejvyšší cenu. Licitátor coby organizátor dražby, vystupující při dražbě v intencích toho, v jehož prospěch se dražba koná, činí nabídku věci (práva) k prodeji za vyvolávací cenu (ofertu), přičemž účinná akceptace nabídky účastníkem dražby je podmíněna tím, že některým z účastníků dražby není učiněna vyšší nabídka ceny (nová oferta). Za ofertu, jež vedla k uzavření smlouvy, se tu považuje poslední nabídka vyšší ceny a příklep licitátora za akceptaci této nabídky, tedy za právní úkon, kterým se uzavření smlouvy završuje. Žádná smlouva mezi dražitelem a vydražitelem podepisována není a vydražitel až následně po dražbě podepisuje protokol o dražbě, kdy tento protokol ani neobsahuje podstatné náležitosti smlouvy. Písemná forma této smlouvy není dodržena, přičemž při tomto specifickém způsobu uzavírání smlouvy se neuplatní ust. §46 obč. zák, který v odst. 2 pro uzavření smlouvy písemnou formou požaduje písemný návrh a jeho písemné přijetí. Pouze zákon tak může stanovit zvláštní kontraktační proces odlišný od běžného uzavření smlouvy upravený v ust. §43a a násl. obč. zák., kdy např. návrh na uzavření smlouvy není určen určitým osobám. Tato obecná právní úprava uzavírání smluv má ve smyslu ust. §2 odst. 3 obč. zákona kogentní povahu a účastníci občanskoprávních vztahů se od ní dohodou nemohou odchýlit.
Veřejné dražby, zvláštními předpisy dovolené nebo nařízené, pokud se neprovádějí v řízení exekučním, a veřejné dražby prováděné na žádost vlastníka byly v rozhodné době upraveny zákonem č. 174/1950 Sb, o dražbách mimo exekuci. Zákon v ust. §3 odst. 1 vyloučil záměrně z možnosti dražby nemovitosti, když výslovně upravil předmět dražby tak, že „dražit lze věci movité a s výjimkou práv věcných i práva\". Předmětem dražby prováděné na žádost vlastníka mohla být převoditelná práva s výjimkou práva věcného. Právo na uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, není právem převoditelným.
V posuzovaném případě podle článku IV. aukčního řádu je předmětem aukce právo na uzavření kupní smlouvy, a to na základě závazku vlastníka nemovitosti uzavřít s vydražitelem tuto smlouvu. Nejvyšší vydražená cena (aukční cena) je cenou kupní (včetně daně z přidané hodnoty). Průběh aukce je upraven v článku III. tak, že licitátor přiklepne předmět aukce dražiteli (vydražiteli - vítězi aukce), který nabídl nejvíce. Předmětem dražby nebyl úplatný převod práva, nýbrž v rozpor ze zákonem ( §3 odst. 1 cit. zák.) kupní cena nemovitosti, která nemohla být předmětem právního vztahu založeného dražbou. Specifickým způsobem uzavírání smlouvy - dražbou, který navrhl 2) žalovaný jako organizátor dražby nedošlo ke vzniku smlouvy o smlouvě budoucí. Právní závěr odvolacího soudu i soudu prvního, že smlouva vznikla na základě písemné nabídky zprostředkovatele, který nabízel určitým způsobem zájemcům, v konkrétním případě pouze žalobkyni právo na uzavření kupní smlouvy je nesprávný, neboť je v rozporu s výše citovaným zákonem. Navíc z dohody ze dne 28.6.1996, aukčního řádu a aukční karty včetně protokolu o průběhu aukce není zřejmé kdo je konkrétně vlastníkem nemovitostí, který podle aukčního řádu aukci vyhlašuje a který má být z této smlouvy zavázán uzavřít s vydražitelem kupní smlouvu.Na základě výše uvedeného je neplatné i smluví ujednání o smluvní pokutě zajišťující povinnost žalobkyně uzavřít kupní smlouvu.
Z uvedeného vyplývá, že z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle §241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. není rozsudek odvolacího soudu správný. Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, Nejvyšší soud České republiky podle §243b odst. 1 věty za středníkem a odst. 2 věty druhé o. s. ř. zrušil v dovoláním napadeném rozsahu rozhodnutí soudů obou stupňů a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný. V novém rozhodnutí rozhodne soud o náhradě nákladů původního i dovolacího řízení (§243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. března 2001
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Naděžda Solařová
124