ECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.119.2001.1
sp. zn. 33 Odo 119/2001
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr.Kateřiny Hornochové a JUDr. Marty Škárové ve věci žalobce D.p.P. , akciové společnosti, zastoupeného advokátem, proti žalovanému E.B., tč. ve výkonu trestu odnětí svobody ve V. H., zastoupeného advokátem, o zaplacení částky 208,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 19 C 152/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. září 2000, č. j. 13 Co 1088/2000-67, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. září 2000, č. j. 13 Co 1088/2000-67, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal žalobou na žalovaném zaplacení částky 208,- Kč. Žalobu odůvodnil tvrzením, že žalovaný dne 22. 6. 1998 cestoval na lince M. C hromadné přepravy provozované žalobcem bez platného jízdního dokladu. Jízdné činí 8,- Kč. Žalovanému byla dále vyměřena přirážka ve výši 200,- Kč.
Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 12. dubna 2000, č. j. 19 C 152/99-50, žalovanému uložil, aby zaplatil žalobci částku 208,- Kč, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 15. září 2000, č. j. 13 Co 1088/2000-67, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost odvodil z ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř., přičemž důvod dovolání spatřuje v ustanovení §241 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2000. Žalovaný uvedl, že odvolací soud mu nesprávným postupem odňal možnost jednat před soudem, když neučinil příslušné kroky k tomu, aby byl žalovaný k odvolacímu jednání z věznice H. eskortován. Krajský soud tak postupoval přesto, že ze spisu bylo zjevné, že žalovaný se hodlá všech soudních jednání účastnit osobně. K jednání soudu prvního stupně žalovaný eskortován byl. Pochybením odvolacího soudu žalovaný nemohl v plném rozsahu využít všech procesních práv účastníka řízení, činit přednesy a předkládat soudu návrhy. Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobce ve vyjádření k dovolání uvedl, že sporná částka mu dosud nebyla uhrazena a proto na své žalobě trvá.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 – dále jen „o. s. ř.\").
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud\") jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněnou osobou, přezkoumal přípustnost a současně důvod dovolání podle §237 odst. 1 písm. f) a §241 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání je přípustné i důvodné.
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkou rozhodnutí uvedených v odstavci 2, které však v této souvislosti nepřicházejí v úvahu), jestliže řízení trpí vadami uvedenými v tomto ustanovení. Žalovaný namítá, že mu byla z výše označených důvodů odňata možnost jednat před soudem *§237 odst. 1 písm. f) o. s. ř.*.
Odnětím možnosti jednat před soudem se rozumí postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu občanský soudní řád dává. O takový případ se jedná i tehdy, jestliže soud věc projednal v rozporu s ustanovením §101 odst. 2 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka.
Ze spisu se podává, že odvolací soud nařídil jednání ve věci na 15. 9. 2000, přičemž žalovanému, který i v té době vykonával trest odnětí svobody, doručil prostřednictvím věznice v H. dne 5. 9. 2000 předvolání k tomuto jednání. Učinil tak vzorem o. s. ř. č. 14. Šlo tedy o předvolání účastníka k prvnímu nebo dalšímu jednání ve věci, má-li být při něm vyslechnut. Předvolání obsahuje poučení, že pokud by se účastník bezdůvodně nedostavil, mohl by mu soud uložit pořádkovou pokutu, případně by ho soud mohl dát předvést. Odvolací soud nepožádal věznici o předvedení žalovaného k tomuto jednání.
Žalovaný (stejně jako žalobce) se k jednání odvolacího soudu nedostavil, soud jednal v jeho nepřítomnosti a vynesl rozsudek.
Podle ustanovení §211 a §101 odst. 2 o. s. ř. soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání, ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat v nepřítomnosti takového účastníka; přihlédne přitom k obsahu spisu a dosud provedeným důkazům.
V daném případě však odvolací soud nemohl dovodit, že je žalovaný nečinný. Soud měl povědomost o tom, že žalovaný vykonává trest odnětí svobody a že bez žádosti soudu o jeho předvedení se nemůže účastnit jednání odvolacího soudu. Je skutečností, že žalovaný odvolacímu soudu nesdělil, že se hodlá zúčastnit jednání dne 15. 9. 2000 a nepožádal tento soud, aby ho k jednání nechal předvést. Je však třeba vyjít z toho, že pokud soud předvolal žalovaného k jednání z věznice vzorem č. 14, měl postupovat podle §19 odst. 2 prvé věty vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, v tehdy platném znění, a požádat věznici o předvedení žalovaného k jednání soudu. Za tohoto stavu nelze přičítat k tíži žalovanému, že se nedostavil k jednání odvolacího soudu a ani nepožádal o odročení jednání. Pokud tedy odvolací soud v řízení pokračoval, odvolání projednal bez účasti žalovaného a vynesl rozsudek, učinil tak v rozporu s ustanovením §101 odst. 2 o. s. ř. Takový postup je pak nutno hodnotit jako nesprávný, jímž soud účastníků odňal možnost zúčastnit se jednání odvolacího soudu. Tím byla naplněny podmínky ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Je tedy dána přípustnost dovolání a současně i dovolací důvod podle §241 odst. 3 písm. a) o. s. ř.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. května 2001
JUDr. Zdeněk D e s , v. r.
předseda senátu