ECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.156.2001.1
sp. zn. 33 Odo 156/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně P. e., a. s., proti žalovanému A. N., o zaplacení 16.651,20 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 14 C 223/98, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2000 č.j. 62 Co 522/2000-55, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 18. 1. 2000 č.j. 14 C 223/98-38 zamítl žalobu s návrhem, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16.651,20 Kč, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Předchozí rozsudek tohoto soudu ze dne 26. 1. 1999 č.j. 14 C 223/98-19, kterým bylo žalobě s výjimkou příslušenství vyhověno, byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 1999 č.j. 14 Co 308/99-33 a věc byla vrácena soudu prvního stupně. Obvodní soud poté dospěl k závěru, že nárok žalobkyně nelze vzhledem k jeho promlčení přiznat.
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 11. 2000 č.j. 62 Co 522/2000-55 rozsudek soudu prvního stupně ze dne 18. 1. 2000 č.j. 14 C 223/98-38 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, když vyslovil závazný právní názor, že nárok žalobkyně není promlčen.
Proti tomuto usnesení podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., a podává jej z důvodu nesprávného právního posouzení věci, konkrétně posouzení námitky promlčení. Namítá, že jím vznesená námitka promlčení je důvodná a má oporu v zákoně, a nesouhlasí s právním názorem vysloveným odvolacím soudem. Navrhl zrušení usnesení odvolacího soudu a vrácení věci k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že námitku promlčení ze strany žalovaného neuznává, a navrhuje jeho dovolání nevyhovět.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).
Nejvyšší soud jako soud dovolací ( §10a o. s. ř. ) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. a po přezkoumání věci ve smyslu ustanovení §242 odst. 3 o. s. ř. dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( §236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v tomto ustanovení pod písm. a/ až g/.
Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravuje ustanovení §238a a §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a/ změněno usnesení soudu prvního stupně: to neplatí, jde-li o usnesení o nákladech řízení, o příslušnosti, o předběžném opatření, o přerušení řízení, o pořádkové pokutě, o znalečném, o tlumočném, o soudním poplatku, o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce účastníku nebo jeho odvolání, o nepřipuštění zastoupení, o odměně notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotových výdajích, o odměně správce dědictví a jeho hotových výdajích,
b/ rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§208): to neplatí o věcech, v nichž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,-Kč a v obchodních věcech 50.000,-Kč,
c/ rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
d/ odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu,
e/ odvolání odmítnuto,
f/ odvolací řízení zastaveno.
Podle §239 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. Podle §239 odst. 2 o. s. ř. nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením /vydáním/ usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.
Proti usnesení odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, není tedy dovolání z hlediska ust. §238a a §239 o. s. ř. přípustné.
Přípustnost dovolání proti usnesení o zrušení rozsudku a vrácení věci obvodnímu soudu by tedy mohla být založena toliko z důvodů taxativně uvedených v ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení uvedeným. Dovolatel sice dovozuje přípustnost dovolání z ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., tento svůj závěr však nijak neodůvodňuje a neuvádí, v čem by měla taková vada spočívat, a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by usnesení odvolacího soudu trpělo některou z vad uvedených v ust. §237 odst. 1 o. s. ř. Dovolání žalovaného tedy směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného odmítl podle §243b odst. 4, věty první, a §218 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný neměl v dovolacím řízení úspěch a žalobkyni náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 15. květen 2001
JUDr. Marta Š k á r o v á , v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová