Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.02.2001, sp. zn. 33 Odo 31/2001 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.31.2001.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.31.2001.1
sp. zn. 33 Odo 31/2001 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce E. B., proti žalovanému J. Š., o určení povinnosti provést generální opravu, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 5 C 295/95, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. února 2000 č.j. 30 Co 571/99-163, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Mladé Boleslavi rozsudkem ze dne 21. 6. 1999 č.j. 5 C 295/95-120 zamítl žalobu s návrhem, aby byla žalovanému uložena povinnost provést generální opravu motoru č. 5693943/1201987 automobilu ŠKODA, spočívající v přebroušení klikového hřídele a výměně hlavy motoru, a to bezplatně do 30 dnů od právní moci rozsudku. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení. Předchozí rozsudek okresního soudu ze dne 17. 4. 1996 č.j. 5 C 295/95-31, kterým byla žaloba z důvodu opožděné reklamace zamítnuta, byl usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 5. 11. 1996 č.j. 22 Co 491/96-46 zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že žalobce uplatnil svá práva z odpovědnosti za vady včas, a je proto třeba zjistit, zda žalovaný provedl opravu řádně. Po doplnění řízení dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobce neprokázal, že by oprava jeho vozu byla provedena vadně, a proto opětovně žalobu zamítl. K odvolání žalobce Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 2. 2000 č.j. 30 Co 571/99-163 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Po přezkoumání věci dospěl odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že uplatněný nárok žalobce z odpovědnosti za vady provedené opravy není důvodný, neboť žalovaný provedl opravu motoru řádně. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, ve kterém namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Podle názoru dovolatele odvolací soud pochybil, když neprovedl žalobcem navrhované důkazy, konkrétně důkaz znaleckým posudkem, který by vycházel z přesných měření předmětného motoru, když v průběhu řízení k prohlídce vozu vůbec nedošlo. Rovněž měl být proveden důkaz o skutečnosti, jaké ceny platily v roce 1993 pro generální opravy motorů osobních vozidel stejného typu na území ČR. Navrhuje zrušení rozsudků soudů obou stupňů. Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000). Nejvyšší soud jako soud dovolací ( §10a o. s. ř. ) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. a po přezkoumání věci ve smyslu ustanovení §242 odst. 3 o. s. ř. dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( §236 odst. 1 o. s. ř.). Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v tomto ustanovení pod písm. a/ až g/. Dovolání je dále přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé (§238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. ) nebo jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (§238 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. ). Podle ustanovení §239 odst. 1, 2 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. V dané věci žalobce napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, aniž byla vyslovena přípustnost dovolání ve smyslu §239 odst. 1 o. s. ř. a aniž by žalobce vůbec návrh na vyslovení přípustnosti před vyhlášením rozsudku odvolacího soudu učinil ( §239 odst. 2 o. s. ř.). Nejde ani o případ, že by v této věci soud prvního stupně rozhodl jinak než ve svém dřívějším rozhodnutí vzhledem k tomu, že předchozím rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 17. 4. 1996, který byl odvolacím soudem zrušen, byla žaloba rovněž zamítnuta (§238 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.). Z hlediska ust. §238 a §239 o. s. ř. není tedy v této věci dovolání proti rozsudku odvolacího soudu přípustné. Přípustnost dovolání v dané věci by mohla být založena toliko z důvodů taxativně uvedených v ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení uvedeným. Dovolatel netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad uvedených v ust. §237 odst. 1 o. s. ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle §243b odst. 4 věty první, a §218 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst.1 a §142 odst.1 o. s. ř., neboť žalobce neměl v dovolacím řízení úspěch a žalovanému náklady v dovolacím řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 27. února 2001 JUDr. Marta Š k á r o v á , v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/27/2001
Spisová značka:33 Odo 31/2001
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.31.2001.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18