ECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.480.2001.1
sp. zn. 33 Odo 480/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce P.V., zastoupeného advokátem proti žalované A.Q., spol. s r.o., zastoupené advokátem, o 49.900,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 14 C 251/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. března 2001, č.j. 26 Co 390/2000-30, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.075,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 20. 3. 2001, č.j. 26 Co 390/2000-30, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 30. 5. 2000, č.j. 14 C 251/99-17, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 49.900,- Kč se 17 % úrokem od 12.11.1994 do zaplacení a rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Současně odvolací soud uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady odvolacího řízení 2.075,- Kč a připustil dovolání k řešení otázky „zda v ustanovení §107 odst. 3 obč. zák. je třeba možnost druhého účastníka namítnout promlčení posuzovat s ohledem na obsah závazkového vztahu nebo pouze s ohledem na subjektivní možnost účastníka takovou námitku uplatnit v daném řízení\".
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání v němž namítal, že odvolací soud, shodně jako před ním soud prvního stupně, věc nesprávně právně posoudil, když dospěl k závěru, že na daný případ nelze aplikovat ustanovení §107 odst. 3 občanského zákoníku a že právo žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je promlčeno. Z uvedeného důvodu navrhl rozsudky soudů obou stupňů zrušit a věc vrátit soudu prvého stupně k dalšímu řízení.
Žalovaná navrhla, aby dovolací soud dovolání žalobce jako nedůvodné zamítl, neboť právní posouzení věci odvolacím soudem je správné. Je přesvědčena, že ustanovení §107 odst. 3 občanského zákoníku je aplikovatelné pouze ve věcech, které u synallagmatických závazků mohou vzniknout jen z objektivních důvodů, kdy právo jedné strany podléhá promlčení, zatímco právo druhé strany nikoliv.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 – dále jen „o. s. ř.\" (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2, věty druhé o. s. ř. je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Podle ustanovení §159 o. s. ř. je v právní moci rozsudek, který byl doručen, a který nelze napadnout odvoláním.
V posuzovaném případě bylo zjištěno, že Mgr. E.CH., která na základě plné moci zastupovala žalobce v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, i zástupci žalované JUDr. K.H., advokátu, byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 24. 4. 2001. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 24. 4. 2001 a lhůta k podání dovolání uplynula ve čtvrtek dne 24. 5. 2001. Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu bylo předáno k poštovní přepravě na poště P. jako doporučená zásilka č. R 031671 dne 8. 6. 2001.
Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první o. s. ř.), bylo v souladu s ustanoveními §243b odst. 4, věty první a §218 odst. 1 písm. a o. s. ř. – aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat – odmítnuto.
V dovolacím řízení vznikly žalované v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které sestávají z odměny advokáta za řízení o dovolání ve výši jedné čtvrtiny sazby, tj. 3.000,- Kč (srov. část dvanáctá, Hlava první, zákona č. 30/2000 Sb., §3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení /advokátní tarif/), a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta 75,- Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, soud mu podle §243b odst. 4 věty první, §224 odst. 1, a §146 odst. 2 věty první (per analogiam) uložil, aby žalované tyto náklady řízení nahradil; ve smyslu ustanovení §149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou v tomto řízení zastupoval.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 11. září 2001
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.
předsedkyně senátu