ECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.619.2001.1
sp. zn. 33 Odo 619/2001- 120
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce V.U., proti žalovanému L.Č., o zaplacení 880.500,80 Kč, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodu pod sp. zn. 11 C 675/99, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne. 14. prosince 2000 č.j. 23 Co 475/2000-79, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce po žalovaném požadoval zaplacení částky 400.000,- Kč z titulu vrácení půjčky, částky 384.500,80 Kč z titulu vrácení kupní ceny a 96.000,- Kč na sjednaných úrocích.
Okresní soud v Havlíčkově Brodu usnesením ze dne 25. května 2000 č.j. 11 C 675/99-56 - poté, kdy žalobce s odkazem na své „osobní důvody“ vzal žalobu zpět - řízení zastavil a žalobci stanovil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 22.650,- Kč k rukám jeho zástupce, JUDr. J.K., advokáta do 3 dnů od právní moci usnesení.
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 14. prosince 2000 č.j. 23 Co 475/2000-79 potvrdil usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, tj. ve výroku, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Současně rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů odvolacího řízení 737,50 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítá, že jeho nepříznivé finanční poměry a rodinná situace odůvodňovaly použít při rozhodování o nákladech řízení před soudy obou stupňů ustanovení §150 o.s.ř.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) projednal věc podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 - dále jen „o.s.ř.“ (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony); po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. a k tomu oprávněným subjektem (žalobcem) řádně zastoupeným advokátem (§241 odst. 1 o.s.ř.), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem; dovolací soud se proto vždy musí v prvé řadě zabývat jeho přípustností.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je vždy přípustné (s výjimkou rozsudků, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není), trpí-li řízení některou z vad taxativně uvedených v ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř.; k takovým vadám (způsobujícím tzv. zmatečnost řízení) je dovolací soud povinen přihlédnout, i kdyby v dovolání uplatněny nebyly (§242 odst. 1 o.s.ř.).
Protože v daném případě nebyly vady podle §237 odst. 1 o.s.ř. dovolatelem namítány, ani se z obsahu spisu nepodávají, a dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, je namístě zkoumat přípustnost dovolání již pouze z pohledu ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř. (ustanovení §239 o.s.ř. přípustnost dovolání nezakládá, neboť nejde o usnesení ve věci samé).
Podle ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a) změněno usnesení soudu prvního stupně; to neplatí, jde-li o usnesení o nákladech řízení, o příslušnosti, o předběžném opatření, o přerušení řízení, o pořádkové pokutě, o znalečném, o tlumočném, o soudním poplatku, o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce účastníku nebo jeho odvolání, o nepřipuštění zastoupení, o odměně notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotových výdajích, o odměně správce dědictví a jeho hotových výdajích,
b) rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu právního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§208); to neplatí o věcech, v nichž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč,
c) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
d) odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu,
e) odvolání odmítnuto,
f) odvolací řízení zastaveno.
Protože v posuzovaném případě směřuje dovolání žalobce proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení a jímž rozhodl o nákladech odvolacího řízení, o žádný z případů uvedených v ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř., přípustnost dovolání opřít nelze; proti výroku o nákladech odvolacího řízení není dovolání přípustné podle §238a a §239 o.s.ř. již proto, že nejde o rozhodnutí měnící ani potvrzující.
Za dané procesní situace, kdy nejsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání upravené v §238 odst. 1, §238a, ani §239 odst. 1 a 2 o.s.ř. a kdy nejsou naplněny ani podmínky přípustnosti dovolání uvedené §237 odst. 1 o.s.ř., Nejvyšší soud České republiky podle §243b odst. 4 věty prvé o.s.ř. ve spojení s §218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. dovolání žalobce jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat z pohledu v něm uplatněného dovolacího důvodu.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy v dovolacím řízení neúspěšný žalobce nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo a žalovanému v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. října 2001
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.
předsedkyně senátu