Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2001, sp. zn. 33 Odo 730/2001 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.730.2001.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.730.2001.1
sp. zn. 33 Odo 730/2001- 38 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce JUDr. B.G., CSc., proti žalované M.H., o zaplacení částky 1 075 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 Nc 1255/2000, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. července 2000 č. j. 12 Co 324/2000-7, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 14. dubna 2000 č. j. 5 Nc l255/2000-2 uložil žalobci, aby ve lhůtě 14 dnů ode dne obdržení tohoto usnesení doplnil ve dvou vyhotoveních tyto náležitosti návrhu na zahájení řízení: přehledně a srozumitelně vylíčit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí soudu, navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení a dodat veškeré listiny, jimiž své právo osvědčuje. Současně žalobce poučil, že řízení podle §43 odst. 2 o. s. ř. zastaví, pokud podání ve stanovené lhůtě nedoplní. Odvolání žalobce proti tomuto usnesení Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. července 2000 č. j. 12 Co 324/2000-7 odmítl, neboť dospěl k závěru, že odvolání není přípustné. Podle §202 odst. 2 písm. d) o. s. ř není přípustné odvolání proti usnesení, jímž se vrací podání k opravě. Podle §218 odst. 1 písm. c) téhož zákona, odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost odůvodnil odkazem na §237 odst. 1 písm. f) a §238a odst. 1 písm. e) o. s. ř, neboť je toho názoru, že jeho návrh na zahájení řízení v této věci ze dne 27. 3. 2000 má všechny náležitosti podle §42 odst. 4 a §79 odst. 1 o. s. ř. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně. Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 – dále opět jen „o. s. ř.“). Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněnou osobou a je podle §238a odst. 1 písm. e) o. s. ř. přípustné, přezkoumal napadené usnesení odvolacího soudu podle §242 odst. 1 a 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné. Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda řízení netrpí vadami uvedenými v §237 odst. 1 o. s. ř., popřípadě jinými vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí odvolacího soudu ve věci. Takové vady ze spisu nezjistil. Pokud dovolatel uvádí, že je dán dovolací důvod podle §237 odst.s 1 písm. f) o. s. ř., není tato jeho námitka opodstatněná. Podle uvedeného ustanovení a ustanovení §241 odst. 3) písm. a) o. s . ř. je dovolání důvodné tehdy, byla-li účastníku řízení v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Námitka dovolatele není opodstatněná již z toho důvodu, že nesprávný postup soudu by se musel projevit v průběhu řízení a nikoliv rovněž v rozhodnutí, jak tvrdí dovolatel. Navíc v daném případě odvolací soud postupoval správně. Soud prvního stupně vyzval žalobce k odstranění vad, resp. k doplnění jeho podání. Usnesení soudu prvního stupně tedy mělo charakter usnesení, jímž bylo vráceno podání k opravě, jak správně konstatoval odvolací soud. Jde přitom o usnesení, proti němuž není odvolání přípustné [§202 odst. 2 písm. d) o. s. ř.]. Odvolací soud proto odvolání správně podle §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž ho mohl věcně posuzovat. Jeho rozhodnutí je tedy i z hlediska právního posouzení správné a Nejvyšší soud proto podle §243b odst. l věty před středníkem o. s. ř. dovolání zamítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. l o. s. ř., když žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 29. listopadu 2001 JUDr. Zdeněk D e s, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/29/2001
Spisová značka:33 Odo 730/2001
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.730.2001.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§202 odst. 2 písm. d) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18