ECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.91.2001.1
sp. zn. 33 Odo 91/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce F. J., proti žalovanému J. S., o 60.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 4 C 242/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. října 2000 č.j. 20 Co 99/2000-63, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Rakovníku rozsudkem ze dne 19. 4. 2000 č.j. 4 C 242/99-44 uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 60.000,- Kč s 24 % úrokem od 1. 11. 1998 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 10. 2000 č.j. 20 Co 99/2000-63 změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadené části výroku ve věci samé tak, že zamítl žalobu na zaplacení 30.000,- Kč s 24 % úrokem od 1. 11. 1998 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně ohledně částky 30.000,- Kč nebyl odvoláním napaden.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dovolání, jež bylo podáno osobně u soudu prvního stupně dne 2. 2. 2001, ve kterém namítá, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle ustanovení §240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu.
Jak vyplývá z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu byl doručen právnímu zástupci žalobce dne 5. 12. 2000 a žalovanému dne 6. 12. 2000. Dne 6. 12. 2000 tedy nabyl právní moci (§159 odst. 1 o. s. ř. ).
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení §57 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
V dané věci běžela lhůta k podání dovolání ode dne právní moci rozsudku odvolacího soudu (nebylo vydáno opravné usnesení), tj. od 6. 12. 2000, a skončila dne 8. 1. 2001 (pondělí). Je tedy zřejmé, že jednoměsíční lhůta dodržena nebyla, neboť dovolání žalobce bylo podáno až po marném uplynutí zákonné lhůty k dovolání. Proto bylo podle ustanovení §243b odst. 4, věty první, a §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. odmítnuto, aniž bylo třeba zabývat se otázkou jeho přípustnosti.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1, věty první, o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo ( §142 odst. 1 o. s. ř.) a žalovanému náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. března 2001
JUDr. Marta Škárová, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Naděžda Solařová