ECLI:CZ:NS:2001:4.TVO.124.2001.1
sp. zn. 4 Tvo 124/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 18. září 2001 stížnost obviněného J. P., nar. 17. 4. 1965, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 8. 2001, sp. zn. 4 Ntv 14/2001, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného J. P. zamítá.
Odůvodnění:
Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 8. 2001, sp. zn. 4 Ntv 14/2001, byla podle §71 odst. 3 tr. ř. prodloužena vazba obviněného J. P. do 1. 12. 2001.
Proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě stížnost obviněný J. P. Ve stížnosti mimo jiné uvedl, že Vrchní soud v Olomouci neměl čas trestní spis prostudovat, protože měl na rozhodnutí pouhé 2 dny, obviněnému P. nehrozí reálně vysoký trest odnětí svobody, neboť bylo prokázáno, že se nejzávažnějších trestných činů nedopustil, obviněný se skrýval z obavy z jiného trestného stíhání, pro které byl zproštěn obžaloby, obviněný se neživil trestnou činností, v trestní věci byly průtahy v řízení. Závěrem stížnosti obviněný J. P. navrhl zrušení napadeného usnesení a propuštění na svobodu.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti podle §147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost všech výroků napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že stížnost není důvodná.
Předně bylo zjištěno, že návrh na prodloužení vazby byl v souladu s ustanovením §71 odst. 6 tr. ř. podán včas předsedou senátu Krajského soudu v Brně. Obviněný J. P. byl vzat do vazby usnesením Městského soudu v Brně ze dne 2. 9. 1999, sp. zn. 7 Nt 4238/99 s účinností od 1. 9. 1999 z důvodů uvedených v §67 odst. 1 písm. a), c) tr. ř., nyní se nachází ve vazbě z těchže důvodů.
Nepravomocným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2001, sp. zn. 43 T 13/2000, byl obviněný J. P. uznán vinným trestnými činy podvodu podle §250 odst. 1, odst. 4 tr. zák. dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1, odst. 2 písm. b), §176 odst. 1 tr. zák. a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §125 odst. 1, odst. 2 tr. zák. Za to mu byl mimo jiné uložen trest odnětí svobody v trvání 8 roků s výkonem trestu ve věznici s ostrahou. Trestný čin podvodu měl spáchat celkem 14 útoky v průběhu více než jednoho roku.
Důvody vazby obviněného J. P. podle §67 odst. 1 písm. a), c) tr. ř. podrobně popsal a vyložil v napadeném usnesení Vrchní soud v Olomouci a Nejvyšší soud se s nimi plně ztotožňuje. K námitkám uvedeným ve stížnosti obviněného Nejvyšší soud dodává, že reálná hrozba pro obviněného z uložení vysokého trestu byla naplněna uložením - byť nepravomocným - trestu odnětí svobody v trvání 8 roků. Obviněný J. P. se před svým zadržením více než rok skrýval, bylo po něm vyhlášeno celostátní pátrání. I když obviněný ve stížnosti uvádí, že se skrýval z obavy z jiného trestního stíhání, právě nepravomocné uložení trestu odnětí svobody v trvání 8 roků vzbuzuje obavu, že uprchne či se bude opětovně skrývat, aby se trestu vyhnul /§67 odst. 1 písm. a) tr. ř./. Charakter a rozsah projednávané trestné činnosti páchané řadou útoků v průběhu více než jednoho roku spolu s předchozími odsouzeními obviněného J. P. pro majetkovou trestnou činnost odůvodňují obavu, že obviněný bude na svobodě pokračovat v trestné činnosti, pro kterou je stíhán /§67 odst. 1 písm. c) tr. ř./.
Pokud jde o podmínky §71 odst. 3 tr. ř. pro prodloužení vazby obviněného J. P., spatřuje je Nejvyšší soud v obtížnosti věci dané zejména rozsahem posuzované trestné činnosti, rozsahem trestního spisu a nutností opakovaně odročovat hlavní líčení pro nedostavování se svědků a zdravotní potíže obviněného J. P. Nejvyšší soud nezjistil žádné průtahy v řízení, které by byly zaviněny nečinností orgánů činných v trestním řízení.
Pokud by byl obviněný J. P. propuštěn na svobodu, hrozí zcela reálné nebezpečí, že by uprchl či se skrýval a přinejmenším tak podstatně ztěžoval dosažení účelu trestního řízení (§1 odst. 1 tr. ř.).
Prodloužení vazby obviněného do 1. 12. 2001, tedy na dobu nezbytně nutnou podle §71 odst. 3 tr. ř., je opodstatněné, a proto Nejvyšší soud podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost obviněného J. P. zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 18. září 2001
Předseda senátu:
JUDr. Jiří P á c a l