ECLI:CZ:NS:2001:4.TZ.234.2001.1
sp. zn. 4 Tz 234/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. listopadu 2001 stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněných JUDr. R. V. a A. V., proti usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. 5. 2001, sp. zn. 2 To 67-72/2001, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 1 tr. ř. se stížnost pro porušení zákona z a m í t á .
Odůvodnění:
Obviněnému JUDr. R. V. bylo vyšetřovatelem Úřadu vyšetřování pro ČR, odboru pro vyšetřování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, oddělení Morava, dne 14. 12. 2000 sděleno obvinění pod ČVS: ÚVV 104/40-2000 pro účastenství ve formě pomoci k trestnému činu zneužívání informací v obchodním styku podle §10 odst. 1 písm. c), §128 odst. 2, odst. 4 tr. zák. Dne 26. 3. 2001 byl obviněný upozorněn na rozšíření trestního stíhání o další dva útoky pokračujícího účastenství ve formě pomoci k trestnému činu zneužívání informací v obchodním styku podle §10 odst. 1 písm. c), §128 odst. 2, odst. 4 tr. zák.
Obviněné A. V. bylo vyšetřovatelem Úřadu vyšetřování pro ČR, odboru pro vyšetřování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, oddělení Morava, dne 14. 12. 2000 sděleno obvinění pod ČVS: ÚVV 104/40-2000 pro trestný čin zneužívání informací v obchodním styku podle §128 odst. 2, odst. 4 tr. zák.
Usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě, č. j. 4 VZv 2/2000-618, ze dne 16. 3. 2001 bylo rozhodnuto v souladu s ust. §47 odst. 1, odst. 2 tr. ř. o zajištění nároku poškozeného ČDS - spořitelního a úvěrního družstva, na náhradu škody způsobené pomocí k trestnému činu zneužívání informací v obchodním styku podle ustanovení §10 odst. 1 písm. c), §128 odst. 2, odst. 4 tr. zák., neboť je důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno. Zajištění se vztahovalo na pohledávky obv. JUDr. R. V. u ČS a. s. - okresní pobočky O., ve výši 302 709,73 Kč z titulu vkladu na běžném účtu, ve výši 214 138,41 Kč z titulu vkladu na běžném účtu a ve výši 703,98 DEM z titulu vkladu na běžném devizovém účtu.
Usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě, č. j. 4 VZv 2/2000-620, ze dne 16. 3. 2001 bylo rozhodnuto v souladu s ust. §47 odst. 1, odst. 2 tr. ř. o zajištění nároku poškozeného ČDS - spořitelního a úvěrního družstva, na náhradu škody způsobené trestným činem zneužívání informací v obchodním styku podle ust. §128 odst. 2, odst. 4 tr. zák., neboť je důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno. Zajištění se vztahovalo na pohledávku obv. A. V. u ČS, a. s. - okresní pobočky O. ve výši 46 761,24 Kč z titulu vkladu na sporožirovém účtu.
Usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě, č. j. 4 VZv 2/2000-662, ze dne 20. 3. 2001 bylo rozhodnuto v souladu s ust. §47 odst. 1, odst. 2 tr. ř. o zajištění nároku poškozeného ČDS - spořitelního a úvěrního družstva, na náhradu škody způsobené pomocí k trestnému činu zneužívání informací v obchodním styku podle ust. §10 odst. 1 písm. c), §128 odst. 2, odst. 4 tr. zák., neboť je důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno. Zajištění se vztahovalo na tento majetek obv. JUDr. R. V. : podíl o velikosti 1/3 na nemovitostech zapsaných u Katastrálního úřadu J. v katastru nemovitostí pro okres J., obec V. K., katastrální území V. K.
Usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě, č. j. 4 VZv 2/2000-633, ze dne 16. 3. 2001 bylo rozhodnuto v souladu s ust. §47 odst. 1, odst. 2 tr. ř. o zajištění nároku poškozeného ČDS - spořitelního a úvěrního družstva, na náhradu škody způsobené pomocí k trestnému činu zneužívání informací v obchodním styku podle ust. §10 odst. 1 písm. c), §128 odst. 2, odst. 4 tr. zák., neboť je důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno. Zajištění se vztahovalo na pohledávku obv. JUDr. R. V. u KB, a. s., pobočky O. ve výši 4 231,59 Kč z titulu vkladu na spořícím vkladovém korunovém účtu „Osobní konto“.
Usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě, č. j. 4 VZv 2/2000-676, ze dne 21. 3. 2001 bylo rozhodnuto v souladu s ust. §47 odst. 1, odst. 2 tr. ř. o zajištění nároku poškozeného ČDS - spořitelního a úvěrního družstva, na náhradu škody způsobené pomocí k trestnému činu zneužívání informací v obchodním styku podle ust. §10 odst. 1 písm. c), §128 odst. 2, odst. 4 tr. zák., neboť je důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno. Zajištění se vztahovalo na tento majetek obv. JUDr. R. V. : nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu v B., pracoviště v K., v katastru nemovitostí pro okres B., obec B., katastrální území R. u B.
Usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě, č. j. 4 VZv 2/2000-730, ze dne 29. 3. 2001 bylo rozhodnuto v souladu s ust. §47 odst. 1, odst. 2 tr. ř. o zajištění nároku poškozeného ČDS - spořitelního a úvěrního družstva, na náhradu škody způsobené pomocí k trestnému činu zneužívání informací v obchodním styku podle ust. §10 odst. 1 písm. c), §128 odst. 2, odst. 4 tr. zák., neboť je důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno. Zajištění se vztahovalo na tento majetek obv. JUDr. R. V. : nemovitost zapsanou u Katastrálního úřadu v K. v katastru nemovitostí pro okres K., obec B., katastrální území P., podíl o velikosti 1/2 na nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu v K. v katastru nemovitostí pro okres K., obec B., katastrální území Z. u B., podíl o velikosti 11/96 na nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu v K. v katastru nemovitostí pro okres K., obec B. katastrální území Z. u B., podíl o velikosti 1/2 na nemovitostech zapsaných u Katastrálního úřadu v K. v katastru nemovitostí pro okres K., obec B., katastrální území Z. u B.
Proti všem shora uvedeným usnesením byla podána obviněnými stížnost.
Vrchní soud v Olomouci usnesením, sp. zn. 2 To 67/2001, ze dne 2. 5. 2001 rozhodl podle ust. §149 odst. 1 tr. ř. o zrušení usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě ze dne 16. 3. 2001, č. j. 4 VZv 2/2000-618, v celém rozsahu z podnětu stížností obv. JUDr. R. V. a manželky obviněného Z. V.
Vrchní soud v Olomouci usnesením, sp. zn. 2 To 68/2001, ze dne 2. 5. 2001 dále rozhodl podle ust. §149 odst. 1 tr. ř. o zrušení usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě ze dne 16. 3. 2001, č. j. 4 VZv 2/2000-633, v celém rozsahu z podnětu stížností obv. JUDr. R. V. a manželky obviněného Z. V.
Vrchní soud v Olomouci usnesením, sp. zn. 2 To 69/2001, ze dne 2. 5. 2001 dále rozhodl podle ust. §149 odst. 1 tr. ř. o zrušení usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě ze dne 16. 3. 2001, č. j. 4 VZv 2/2000-662, v celém rozsahu z podnětu stížnosti obv. JUDr. R. V.
Vrchní soud v Olomouci usnesením, sp. zn. 2 To 70/2001, ze dne 2. 5. 2001 dále rozhodl podle ust. §149 odst. 1 tr. ř. o zrušení usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě ze dne 21. 3. 2001, č. j. 4 VZv 2/2000-676, v celém rozsahu z podnětu stížností obv. JUDr. R. V. a manželky obviněného Z. V.
Vrchní soud v Olomouci usnesením, sp. zn. 2 To 71/2001, ze dne 2. 5. 2001 dále rozhodl podle ust. §149 odst. 1 tr. ř. o zrušení usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě ze dne 29. 3. 2001, č. j. 4 VZv 2/2000-730, v celém rozsahu z podnětu stížnosti obv. JUDr. R. V.
Vrchní soud v Olomouci usnesením, sp. zn. 2 To 72/2001, ze dne 2. 5. 2001 dále rozhodl podle ust. §149 odst. 1 tr. ř. o zrušení usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě ze dne 16. 3. 2001, č. j. 4 VZv 2/2000-620, v celém rozsahu z podnětu stížnosti obv. A. V.
Proti výše uvedeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve lhůtě uvedené v §272 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněných JUDr. R. V. a A. V. Vytkl v ní porušení zákona v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6, §147 odst. 1 §149 odst. 1 tr. ř.
Ve stížnosti pro porušení zákona poukázal ministr spravedlnosti České republiky mimo jiné na to, že z ustanovení §147 tr. ř. jednoznačně vyplývá, že stížnost lze podat pouze proti výroku usnesení, nikoli proti jeho odůvodnění. Pokud tedy Vrchní soud v Olomouci poukazuje na to, že důvodem zrušení usnesení státního zástupce o zajištění nároku poškozeného podle §47 odst. 1, 2 tr. ř. byla nepřezkoumatelnost usnesení státního zástupce z důvodu vad v odůvodněních těchto usnesení, porušil tím zákon v ustanovení §147 odst. 1 tr. ř. a následně i v ustanovení §149 odst. 1 tr. ř. Ve smyslu těchto ustanovení měl totiž přezkoumat výroky výše uvedených usnesení státního zástupce a řízení, které vydání těchto usnesení předcházelo, tj. spisový materiál Úřadu vyšetřování pro ČR, ČVS: ÚVV 104/40-2000, který byl soudu předložen. Ustanovení §47 odst. 1 tr. ř. uvádí jako podmínku postačující k zajištění majetku obviněného za účelem zajištění nároku poškozeného důvodnou obavu, že obviněný bude mařit nebo ztěžovat uspokojení nároku poškozeného, nikoli jistotu, že obviněný tak již činí. Pokud by bylo možné uplatnit institut podle §47 tr. ř. pouze v případě, kdy obviněný se svým majetkem již manipuloval, např. když již vybral peníze ze svého účtu, pak by tento právní institut zcela ztrácel svůj praktický smysl, neboť by již nezbylo téměř nic, co by bylo možné ve prospěch poškozeného zajišťovat. Tato skutečnost se také v tomto případě plně potvrdila. Usnesením státního zástupce ze dne 16. 3. 2001, č. j. 4 VZv 2/2000-618, (které bylo zrušeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. 5. 2001, sp. zn. 2 To 67/2001,) byl zajištěn majetek obviněného JUDr. R. V., a to pohledávka u ČS, a. s., okresní pobočka O. ve výši 302.709, 73 Kč z titulu vkladu na běžný účet, pohledávka u ČS, a. s., okresní pobočka O. ve výši 214.138, 41 Kč z titulu vkladu na běžném účtu a pohledávka u ČS, a. s., okresní pobočka O. ve výši 703, 98 DEM z titulu vkladu na běžném devizovém účtu. Toto usnesení státního zástupce ze dne 16. 3. 2001, č. j . VZv 2/2000-618, bylo oprávněným osobám odesláno dne 19. 3. 2001. Téhož dne bylo doručeno JUDr. V. J., obhájci obviněného JUDr. R. V., dne 20. 3. 2001 bylo doručeno obviněnému JUDr. R. V., jeho obhájcům JUDr. R. N. a JUDr. M. B. a dále ČS a. s., Z. V. (manželce obviněného JUDr. R. V. ) bylo toto usnesení doručeno uložením na poště dne 30. 3. 2001. Podle sdělení ČS, a. s., ze dne 22. 5. 2001 Z. V. dne 19. 3. 2001 (v den doručení usnesení státního zástupce obhájci JUDr. V. J.) provedla takové hotovostní výběry na shora uvedených účtech, že zůstatky na těchto účtech ke dni 21. 5. 2001 činily: na běžném účtu pouze 37 218, 27 Kč (z původních 302 709,73 Kč), na běžném účtu pouze 16 773,- Kč (z původních 214 138, 41 Kč) a na běžném devizovém účtu pouze 23,74 DEM (z původních 703,98 DEM). Z této skutečnosti vyplývá, že pokud by si Vrchní soud v Olomouci tuto skutečnost (tj. že ke shora uvedeným výběrům došlo již dne 19. 3. 2001) ověřil, nabyl by jednak nikoli důvodné obavy, ale jistoty, že obviněný bude se svým majetkem manipulovat tak, aby znemožnil nebo ztížil uspokojení nároku poškozeného na svém majetku, a jednak by nemohl do odůvodnění svého usnesení uvést, že státní zástupce může postupovat v souladu s ust. §47 odst. 1 tr. ř. kdykoli v budoucnu. Důvodnost obav, že obviněný bude nakládat se svým majetkem tak, aby znemožnil nebo ztížil uspokojení poškozeného na jeho majetku, lze navíc dovodit již ze samotného charakteru trestné činnosti, která právě v tomto konkrétním případě spočívala ve znemožnění poškozenému nakládat se svým majetkem.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti České republiky navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil, že napadenými usneseními Vrchního soudu v Olomouci byl ve vytýkaném směru porušen zákon, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadená rozhodnutí zrušil a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a předmětnou věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci.
Nejvyšší soud České republiky z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona ve lhůtě uvedené v §272 odst. 1 tr. ř. v souladu s ustanovením §274 tr. ř. v neveřejném zasedání přezkoumal podle §267 odst. 1 tr. ř. správnost všech výroků všech napadených rozhodnutí, jakož i řízení, která jim předcházela, a dospěl k závěru, že zákon porušen nebyl.
Podle §147 odst. 1 tr. ř. při rozhodování o stížnosti přezkoumá nadřízený orgán správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, a řízení předcházející napadenému usnesení. Pojem správnost, který dopadá nejen na výroky, ale i předchozí řízení, zákon nedefinuje, je však nutné dojít k závěru, že zkoumat správnost znamená, stejně jako u odvolání, zkoumat jejich zákonnost a odůvodněnost. Obě stránky je přitom nutno prověřovat se stejnou pečlivostí. Odůvodněnost se týká otázek skutkových. Usnesení je odůvodněno, jestliže závěry vyjádřené v jeho výrocích se opírají v souladu s procesním způsobem zjištěnými skutečnostmi o řádně opatřené, provedené a zhodnocené důkazy. V daném případě shora popsaná rozhodnutí státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněných JUDr. R. V. a A. V. nejsou se zřetelem na ustanovení §147 odst. 1 tr. ř. náležitě odůvodněna. Závěry vyjádřené v jejich výrocích, že podle §47 odst. 1 tr. ř. je důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno, se neopíraly o žádné důkazy, které by byly v tomto směru opatřeny, provedeny a zhodnoceny. Vrchní soud v Olomouci zcela oprávněně vytkl stížnostmi napadeným usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, že žádné takové důkazy nebyly opatřeny ani provedeny, a tudíž jeho rozhodnutí byla odůvodněna pouze zákonnou dikcí §47 odst. 1 tr. ř. V tomto směru tedy odůvodnění předmětných rozhodnutí státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nesplňovala podmínky pro odůvodnění usnesení stanovené §134 odst. 2 tr. ř.
Další námitka stížnosti pro porušení zákona se týká skutečnosti, že si Vrchní soud v Olomouci měl ověřit, že již dne 19. 3. 2000 (tedy po rozhodnutí státního zástupce a před rozhodnutím vrchního soudu) došlo k výběrům z účtů obviněného JUDr. R. V. Stížnostní orgán podle §147 odst. 1 tr. ř. se neomezuje jen na námitky vytýkané ve stížnosti, ale aktivně prověřuje přezkoumávané usnesení i z hlediska vad, které se v něm vyskytují, přestože na ně stěžovatel neupozornil (revizní princip). Stížnostní orgán může provádět vlastní dokazování. Toto dokazování by však mělo zůstat omezené, neboť např. na rozdíl od odvolání nelze nové důkazy provádět za účasti procesních stran kontradiktorním způsobem. Takovéto dokazování však může stížnostní orgán provádět pouze na základě skutečností (případně k jejich prověření), které vyplývají ze spisového materiálu, který mu byl se stížností předložen. V daném případě však sdělení o výše uvedených výběrech z účtů obviněného JUDr. R. V. je datováno 22. 5. 2001, kdežto Vrchní soud v Olomouci rozhodoval 2. 5. 2001. Rozsah řízení předcházejícího napadenému usnesení, které stížnostní orgán přezkoumává, je ohraničen bezesporu okamžikem vydání tohoto usnesení. Ani v tomto směru tedy Vrchní soud v Olomouci v napadených rozhodnutích nepochybil. Lze uzavřít, že Vrchní soud v Olomouci řádně splnil svou přezkumnou povinnost uvedenou v §147 odst. 1 tr. ř. a v souladu s ustanovením §149 odst. 1 tr. ř. stížnosti napadené rozhodnutí zrušil.
Ze všech výše uvedených důvodů Nejvyššímu soudu nezbylo, než podle §268 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona zamítnout, neboť zákon porušen nebyl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 13. listopadu 2001
Předseda senátu:
JUDr. Jiří P á c a l