ECLI:CZ:NS:2001:4.TZ.258.2001.1
sp. zn. 4 Tz 258/2001
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. října 2001 ve veřejném zasedání v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. E., proti pravomocnému trestnímu příkazu samosoudce obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 12. 2000, sp. zn. 6 T 179/2000, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 12. 2000, sp. zn. 6 T 179/2000,
b y l p o r u š e n z á k o n
v ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného M. E.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obvodnímu soudu pro Prahu 1 se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 12. 2000, sp. zn. 6 T 179/2000, byl obviněný M. E. uznán vinným trestnými činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a byl mu uložen podle §202 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. za použití §35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců. Podle §58 odst. 1 písm. a) tr. zák., §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen a zkušební doba byla stanovena v trvání 3 let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené organizaci OD TS ČR, a. s., škodu ve výši 8.000,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená organizace TS ČR, a. s., odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 28. 12. 2000. Trestné činnosti se obviněný M. E. podle výrokové část trestního příkazu dopustil tím, že dne 8. 3. 2000 v době kolem 20.00 hodin v P., v prostoru zastávky tramvaje v blízkosti OD TS, společně s obviněným P. D., a obviněným M. P., nejprve verbálními urážlivými výroky a posléze i fyzicky údery pěstí a kopanci napadl příslušníky ZVS, členy HS, a to M. L., M. N., M. D., K. K., L. K., a poškozeného M. L., při fyzickém útoku na jeho osobu ho natlačil do skleněné boční výplně výlohy OD TS, čímž došlo k jejímu rozbití a tím způsobil poškozené organizaci OD TS ČR, a. s., škodu ve výši 8.000,- Kč.
Proti tomuto trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. E. Vytkl v ní porušení zákona v ustanovení §314e odst. 1 tr. ř. Poukázal mimo jiné na to, že v přípravném řízení bylo postupováno v souladu se zákonem tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci. Byly provedeny všechny potřebné důkazy a učiněny i správné skutkové závěry. Jestliže samosoudce zjistil, že došlo k incidentu ve výroku trestního příkazu blíže rozvedenému, pak toto jednání obviněného M. E. správně posoudil jako trestné činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. Samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 1 však pochybil, pokud trestní věc rozhodl trestním příkazem. Podle ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. trestním příkazem lze uložit trest odnětí svobody do jednoho roku. Jestli byl obviněnému M. E. uložen trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, tedy o 6 měsíců delší, než je podle citovaného ustanovení přípustné, došlo k porušení citovaného ustanovení v neprospěch obviněného.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl ve vytýkaném směru porušen zákon v neprospěch obviněného M. E., aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz spolu s obsahově navazujícími rozhodnutími a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal podle §267 odst. 1 tr. ř. z podnětu této stížnosti pro porušení zákona správnost všech výroků napadeného rozhodnutí, jakož i správnost řízení, které mu předcházelo, a shledal, že zákon porušen byl.
Předně Nejvyšší soud přezkoumal správnost postupu řízení předcházejícího napadenému rozhodnutí a v přípravném řízení ani v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1 nezjistil žádné takové pochybení, které by mohlo mít vliv na zákonnost rozhodnutí tohoto soudu. Také právo na obhajobu bylo plně zachováno.
Samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 1 však pochybil, pokud v posuzované trestní věci rozhodl trestním příkazem. Podle §314e odst. 1 tr. ř. může samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, přičemž podle §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. lze trestním příkazem uložit trest odnětí svobody do jednoho roku. Samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 1 v souladu s ustanoveními §23 odst. 1 tr. zák. a §31 odst. 1 tr. zák., hovořícími o účelu a výměře trestu, dospěl k závěru, že obviněnému M. E. je třeba uložit trest odnětí svobody přesahující 1 rok. Přesto v rozporu s citovaným ustanovením §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. trest přesahující 1 rok uložil trestním příkazem a ne v hlavním líčení.
Je tedy zřejmé, že byl porušen zákon v ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného M. E. (byl mu uložen trestním příkazem vyšší trest, než umožňuje zákon), jak v souladu s ustanovením §268 odst. 2 tr. ř. konstatuje Nejvyšší soud. Dále podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil napadený trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 1, jakož i všechna obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, a to v hlavním líčení. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je tento soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Jelikož Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch - §273 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. října 2001
Předseda senátu :
JUDr. Jiří P á c a l