infNsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.03.2001, sp. zn. 4 Tz 33/2001 [ rozsudek / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:4.TZ.33.2001.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:4.TZ.33.2001.1
sp. zn. 4 Tz 33/2001 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky projednal dne 20. března 2001 ve veřejném zasedání v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného R. B., proti pravomocnému usnesení vyšetřovatele Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování Hradec Králové ze dne 25. 7. 2000, sp. zn. ČVS: KVV-191/20-1998, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. za splnění podmínek uvedených v §272 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Pravomocným usnesením vyšetřovatele Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování Hradec Králové ze dne 25. 7. 2000, sp. zn. ČVS: KVV-191/20-1998, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §172 odst. 1 písm. b) tr. ř. a tímto usnesením a v řízení, jež mu předcházelo, dále v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. ve prospěch obviněného R. B. Napadené usnesení se zrušuje . Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Vyšetřovateli Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování Hradec Králové se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Usnesením vyšetřovatele Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování Hradec Králové ze dne 25. 7. 2000, sp. zn. ČVS: KVV-191/20-1998, které nabylo právní moci dne 1. 8. 2000, bylo podle §172 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastaveno trestní stíhání obviněného R. B. pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, odst. 4 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že v době od 9. 2. 1995 do dubna 1996 jako předseda představenstva S., a. s., L., v likvidaci, ač znal tíživou finanční situaci v rámci společnosti a věděl, že společnost nemá dostatek finančních prostředků na hrazení odběru zboží v jednotlivých prodejnách v rámci České republiky, nechal zboží na prodejny odebírat na faktury s tím, že faktury v době splatnosti ani v pozdější době nikdo neplatil a takto celkem ve 143 případech nedošlo k uhrazení faktur, čímž jednotlivým dodavatelům vznikla škoda v celkové výši 11.814.759,85 Kč. Proti tomuto usnesení podal ministr spravedlnosti České republiky ve lhůtě uvedené v §272 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného R. B. stížnost pro porušení zákona. Vytkl v ní porušení zákona v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6, §172 odst. 1 písm. b) tr. ř. Ve stížnosti pro porušení zákona poukázal ministr spravedlnosti mimo jiné na to, že většinu spisového materiálu tvoří důkazy, týkající se výše způsobené škody. Ve věci byli vyslechnuti jako svědci všichni poškození, kteří se vyjádřili k výši svých pohledávek, způsobu dodávání zboží a jeho placení i ke způsobu uzavření smlouvy se společností. K těmto okolnostem jsou ve spise založeny i listinné důkazy. Po zhodnocení provedených důkazů je nutno dospět k závěru, že rozhodnutí o zastavení trestního stíhání je přinejmenším předčasné, neboť ve věci nebyly provedeny všechny dostupné důkazy, na jejichž základech by bylo možné objektivně rozhodnout. Vyšetřovatel se v průběhu přípravného řízení omezil fakticky pouze na zadokumentování výše způsobené škody a na formální výslech některých z vedoucích pracovníků společnosti, aniž by se snažil blíže zjišťovat finanční situaci společnosti, ve které obviněný působil jako předseda představenstva. Navíc je třeba poukázat i na to, že mezi výpověďmi jednotlivých vedoucích pracovníků společnosti existují podstatné rozpory, týkající se zejména informování obviněného o finanční situaci společnosti, které však nebyly dalšími důkazy odstraněny. Pro potřeby objektivního posouzení věci je nutné zajistit účetnictví společnosti a na základě těchto materiálů zhodnotit skutečnou finanční situaci akciové společnosti. Za účelem tohoto bude nutné vyslechnout další vedoucí pracovníky společnosti, jakož i další osoby, zejména pracovníky finančního útvaru, kteří by se měli vyjádřit k chodu společnosti, k její platební schopnosti i ke způsobu úhrad jednotlivých faktur. Pro posouzení věci bude nutné do spisu založit materiály týkající se vzniku a fungování společnosti, zejména stanovy a organizační řád. V průběhu přípravného řízení nebyly řádně objasněny ani okolnosti týkající se problémů zdravotní pojišťovny stejného obchodního jména, které měly mít vliv na přístup jednotlivých dodavatelů k placení zboží. Objasněny nebyly ani souvislosti finanční situace společnosti s nákupem, resp. pronájmem jednotlivých potravinářských prodejen. Teprve na základě úplného a správně zjištěného skutkového stavu bude možné podle názoru ministra spravedlnosti ve věci rozhodnout. S ohledem na charakter jednání i dosud zjištěné skutečnosti bude nutné pečlivě zkoumat subjektivní stránku jednání obviněného s ohledem na konkrétní zavinění obviněného. V této souvislosti je podstatný úmysl obviněného nezaplatit jednotlivým poškozeným za dodané zboží. Podle zjištěné důkazní situace bude nutné přesně určit období, kdy evidentně došlo k platební neschopnosti společnosti, když tento okamžik bude nutné konkrétně uvést v popisu skutku tak, aby mezi jednotlivé útoky nebyly zahrnovány platby za zboží, případně služby, které byly objednány již před tímto obdobím. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl ve vytýkaném směru porušen zákon ve prospěch obviněného R. B., aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky přezkoumal podle §267 odst. 1 tr. ř. ve lhůtě uvedené v §272 odst. 1 tr. ř. z podnětu této stížnosti pro porušení zákona správnost všech výroků napadeného rozhodnutí, jakož i správnost řízení, které mu předcházelo, a shledal, že zákon porušen byl. Podle ustanovení §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objasňují stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu. Podle ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Podle ustanovení §172 odst. 1 písm. b) tr. ř. vyšetřovatel zastaví trestní stíhání, není-li skutek, pro který se trestní stíhání vede, trestným činem, a není důvod k postoupení věci. Nejvyšší soud musí přisvědčit názoru vyslovenému ve stížnosti pro porušení zákona, že vyšetřovatel Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování Hradec Králové nepostupoval při zjišťování skutkového stavu věci v souladu s ustanovením §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. Vyšetřovatel se skutečně nezabýval konkrétní finanční situací společnosti S., a. s., L. v době, kdy měl obviněný R. B. jako předseda představenstva této společnosti podle sděleného obvinění páchat řadou útoků trestný čin podvodu. Bude nezbytné zajistit kompletní účetnictví (účetní doklady) této společnosti za roky 1995 - 1996 a odborným vyjádřením či znaleckým posudkem z oboru ekonomika - účetnictví zjistit dobu, kdy došlo k platební neschopnosti společnosti, co bylo příčinou této platební neschopnosti, zda se na platební neschopnosti a jakým způsobem podílel pronájem, činnost a následné zrušení pronájmu potravinářských prodejen či prodejen se smíšeným zbožím, zda a od které doby společnost S., a. s., L. hradila zboží odebírané od dodavatelů v hotovosti a zda i tato skutečnost měla vliv na její platební neschopnost. Důkazy opatřené v tomto směru budou nezbytné i pro prověření obhajoby obviněného R. B. týkající se důvodů finančních problémů předmětné akciové společnosti. K témuž účelu bude potřebné opatřit i informaci zveřejněnou v televizi Nova týkající se finančních problémů společnosti S., a. s., L., přičemž se mělo jednat o zdravotní pojišťovnu S. Zjištěna nechť je i doba, ve které měla zaniknout zdravotní pojišťovna S. Neprověřena zůstala i obhajoba obviněného R. B., že v kritické době nebyl informován o ekonomických potížích společnosti S., a. s., L., přičemž svědek Ing. P. F. vypověděl, že jako vedoucí ekonomického úseku na pravidelných poradách vedení informoval o ekonomické situaci společnosti, obviněný R. B. byl informován o stavu pohledávek a závazků společnosti. K odstranění rozporu mezi výpovědí obviněného R. B. a svědka Ing. P. F. bude nezbytné vyslechnout všechny členy vedení společnosti S., a. s., L. a opatřit pokud možno všechny zápisy z porad tohoto vedení z doby, kdy měl obviněný R. B. páchat trestnou činnost. Za potřebné považuje Nejvyšší soud opatřit i stanovy a organizační řád společnosti S., a. s., L. a zápisy z jednání představenstva společnosti společně s pracovními smlouvami obviněného R. B. a všech členů vedení společnosti včetně ředitelů jednotlivých divizí společnosti. Z těchto dokladů bude možno zjistit, kdo a v jakém rozsahu byl oprávněn jednat jménem společnosti a pracovní povinnosti členů vedení společnosti. Z výpovědi obviněného R. B. vyplývá, že se seznámil s auditem společnosti, který měl kladný závěr. I tento audit bude nutné opatřit jako důkaz. Až po doplnění důkazů ve shora naznačeném směru bude možno posoudit, zda zjištěným jednáním obviněného R. B. byly naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, odst. 4 tr. zák., tj. zda obviněný věděl, že společnost S., a. s., L. je v platební neschopnosti a není schopna hradit faktury za odebrané zboží na prodejny, zda byl oprávněn za takovéto situace zakázat uzavírání smluv o dodávce zboží na prodejny a zda a proč tak neučinil a nechal dál odebírat zboží bez úhrady s úmyslem obohatit S., a. s., L. Ze shora podaného je zřejmé, že napadeným usnesením vyšetřovatele Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování Hradec Králové byl porušen zákon v ustanoveních §172 odst. 1 písm. b) tr. zák. a §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. - přinejmenším předčasné zastavení trestního stíhání obviněného R. B. při nedostatečně zjištěném skutkovém stavu věci. Takovéto porušení zákona podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil Nejvyšší soud. Zákon byl porušen ve prospěch obviněného R. B., neboť pro něho je příznivější zastavení trestního stíhání než jeho pokračování. Dále pak Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. za splnění podmínek uvedených v §272 odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení vyšetřovatele stejně jako všechna obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal vyšetřovateli Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování Hradec Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž podle §270 odst. 4 tr. ř. je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 20. března 2001 Předseda senátu: JUDr. Jiří Pácal

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/20/2001
Spisová značka:4 Tz 33/2001
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:4.TZ.33.2001.1
Typ rozhodnutí:Rozsudek
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18