ECLI:CZ:NS:2001:5.TVO.161.2001.1
sp. zn. 5 Tvo 161/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 8. listopadu 2001 stížnost obžalovaného K. V., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 10. 2001, sp. zn. 5 To 30/01, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 14/2000, rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost zamítá.
Odůvodnění:
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 10. 2001, sp. zn. 5 To 30/01 byl obžalovaný K. V. podle §69 odst. 5 tr. ř. a §67 odst. 1 písm. a) tr. ř. vzat do vazby. Vazba byla započtena od 12. 10. 2001 od 10.55 hod. Proti tomuto usnesení podal obžalovaný K. V. prostřednictvím své obhájkyně včas stížnost, kterou ke dni rozhodování Nejvyššího soudu České republiky neodůvodnil.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení, jakož i příslušnou část řízení, jež mu předcházela, a shledal, že stížnost obžalovaného není důvodná.
Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 10 T 14/2000 Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obžalovaný K. V. byl rozsudkem ze dne 6. 11. 2000, sp. zn. 10 T 14/2000, uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák. a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Dále bylo tímto rozsudkem rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. Proti tomuto rozsudku podal obžalovaný odvolání. Vrchní soud nařídil veřejné zasedání, v němž mělo být odvolání obžalovaného projednáno ve dnech 27. 6. 2001 a poté 12. 9. 2001. Obě tato veřejná zasedání byla odročena, neboť se nepodařilo doručit obžalovanému předvolání k veřejnému zasedání a nebyl ani vypátrán jeho pobyt. Proto předseda senátu Vrchního soudu v Praze vydal dne 19. 9. 2001 příkaz k zatčení, na jehož podkladě byl obžalovaný zadržen dne 12. 10. 2001 v 10.55 hod. Před vzetím do vazby byl obžalovaný vyslechnut a odmítl sdělit jakékoliv údaje týkající se jeho neúčasti u veřejného zasedání a jeho současného pobytu. Proto bylo rozhodnuto o jeho vzetí do vazby, neboť byla dána důvodná obava, že by se obžalovaný mohl nadále vyhýbat trestnímu stíhání, zejména proto, že mu hrozí citelný trest odnětí svobody.
Vrchní soud v Praze rozhodl v souladu se zákonem o vazbě obžalovaného K. V. s poukazem na vazební důvod podle §67 odst. 1 písm. a) tr. ř., podle něhož lze vzít obviněného do vazby, pokud tu jsou konkrétní skutečnosti, které odůvodňují obavu, že by obviněný uprchl nebo se skrýval, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména proto, že nemá stále bydliště a hrozí mu vysoký trest. Protože ani v řízení, které předcházelo tomuto rozhodnutí, Nejvyšší soud České republiky neshledal žádné pochybení Vrchního soudu v Praze, stížnost obžalovaného jako nedůvodnou zamítl podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 8. listopadu 2001
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek