ECLI:CZ:NS:2001:5.TZ.7.2001.1
sp. zn. 5 Tz 7/2001
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 22. března 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Horáka a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Františka Púryho stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného V. K., proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Náchodě ze dne 24. 7. 2000, sp. zn. 1 Zt 604/2000, a rozhodl podle §268 odst. 2, §269 odst. 2, §270 odst. 1 tr.ř. a za podmínek §272 odst. 1 tr. ř. takto:
Pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Náchodě ze dne 24. 7. 2000, sp. zn. 1 Zt 604/2000, a v řízení, které mu předcházelo, b y l ve prospěch obviněného V. K. p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §2 odst. 5, 6 a §172 odst. 1 písm. b) tr. ř.
Toto usnesení se zrušuje . Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Náchodě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Náchodě ze dne 24. 7. 2000, sp. zn. 1 Zt 604/2000, bylo podle §172 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastaveno trestní stíhání obviněného V. K. pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že od února 1999 do konce měsíce května 2000 v Č. K. ani nikde jinde nepřispěl ničím na výživu své dcery V. Z., ač mu tato povinnost byla uložena rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 15. 10. 1996, sp. zn. P 200/96, který nabyl právní moci dne 11. 12. 1996, v částce 600,- Kč měsíčně, splatnou vždy do každého pátého dne v měsíci předem k rukám matky L. Z., s účinností od 1. 9. 1996, a na běžném výživném tak dluží 9.600,- Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 8. 8. 2000.
Proti tomuto usnesení podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného V. K. V písemném zdůvodnění mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti konstatuje, že orgány činné v trestním řízení jsou povinny při prokazování trestného činu podle §213 tr. zák. postupovat podle zásad zákona o rodině a samostatně posoudit, do jaké míry a v jaké výši byl povinný schopen platit výživné, a zda se bezdůvodně nevzdal výhodného pracovního zařazení. Zdůrazňuje, že v tomto směru zůstalo vyšetřování neúplné. Zastavení trestního stíhání bylo rozhodnutím předčasným, neboť výsledky dokazování nenasvědčovaly tomu, že neplnění povinnosti obviněného, vyživovat jiného, by nebylo trestným činem.
Ministr spravedlnosti namítá, že vyšetřovatel neobstaral veškeré podklady k posouzení, zda obviněný byl ve sledované období schopen dostát svým zákonným povinnostem vyživovat dítě zcela nebo alespoň částečně. Státní zástupce hodnotil nedostatečně neúplně provedené dokazování, když vycházel pouze z údajů obviněného. V této souvislosti ministr spravedlnosti uvádí v jakém směru měly být důkazy v přípravném řízení doplněny.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního státního zastupitelství v Náchodě ze dne 24. 7. 2000, sp. zn. 1 Zt 604/2000, byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 5, 6, §172 odst. 1 písm. b) tr. ř. ve vztahu k §213 odst. 1 tr. zák., a to ve prospěch obviněného V. K. Dále aby podle §269 odst. 2 tr. ř. a za podmínek §272 tr. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2000) napadené usnesení zrušil. Současně aby zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté aby Nejvyšší soud podle §270 odst. 1 tr. ř. vyšetřovateli Policie České republiky, Okresního úřadu vyšetřování v Náchodě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 1 tr. ř. z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona a na podkladě spisového materiálu správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že zákon porušen byl.
Nejvyšší soud z trestního spisu zjistil, že v přípravném řízení provedl vyšetřovatel výslechy obviněného V. K. a svědkyně L. Z. Také zajistil některé listinné důkazy k věci a k osobě obviněného.
Obviněný V. K. v přípravném řízení mimo jiné vypověděl, že si je vědom povinnosti přispívat na výživné své dcery V. Z. částkou 600,- Kč měsíčně. Toto výživné neplatil proto, že nemá finanční prostředky. Rovněž uvedl, co dělal, jak se živil a jaké byly jeho finanční příjmy v období, kdy podle sdělení obvinění neplnil svou vyživovací povinnost k jmenované nezletilé (č. l. 6 - 7 tr. spisu).
Svědkyně L. Z., matka nezletilé V. Z., konstatovala, že obviněný v uvedeném období nezaplatil na výživném dcery ani korunu. Nedával ani tzv. náhradní plnění. Za šestnáct měsíců dluží na výživném částku nejméně 9.600,- Kč (č. l. 8 tr. spisu).
Trestní spis obsahuje i několik listinných důkazů. Předně jde o rozsudky Okresního soudu v Náchodě a to ze dne 28. 11. 1987, sp. zn. 9 Nc 500/87, a ze dne 15. 10. 1996, sp. zn. P 200/96, které konkretizují finanční výši vyživovací povinnosti obviněného vůči nezletilé V. Z. (č. l. 9, 11 - 13 tr. spisu). Dále jde o písemná vyjádření Městského úřadu v Č. K. a Úřadu práce v Náchodě o výši sociálních dávek poskytovaných V. K. od listopadu 1999 do dubna 2000, kdy byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání (č. l. 15 - 18 tr spisu). Obdobné skutečnosti byly zjišťovány i ohledně L. Z. (č. l. 19 - 23 tr. spisu). K délce pracovního poměru a k výdělkům obviněného v roce 1999 - 2000, se písemně vyjádřili zaměstnavatelé V. K. podnikatel P. B. a restaurace D. K. v Č. K. (č. l. 24 - 25, 27 tr. spisu).
Podle §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objasňují stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu. Podle §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Podle §172 odst. 1 písm. b) tr. ř. vyšetřovatel zastaví trestní stíhání, není-li skutek, pro který se trestní stíhání vede, trestným činem a není důvod k postoupení věci. Vzhledem k ustanovení §174 odst. 2 písm. c) tr. ř. může toto rozhodnutí vydat i státní zástupce.
Podle názoru Nejvyššího soudu nebylo již vyšetřovatelem v přípravném řízení postupováno zcela důsledně podle výše citovaných ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., jak důvodně namítá i ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona. Předně nebyly zajištěny a provedeny všechny dostupné důkazy potřebné k objasnění skutku, pro který byl obviněný V. K. trestně stíhán. V důsledku tohoto nedostatku je hodnocení stávajících důkazů státním zástupcem vadné, neboť nemohly být uváženy všechny okolnosti případu. Názor státního zástupce uvedený v závěru napadeného usnesení, že obviněný neměl dostatek finančních prostředků, ze kterých by byl schopen, byť i částečně, podílet se na nákladech spojených s výchovou a výživou své dcera V., je (včetně dalších závěrů vyslovených ve věci) minimálně předčasný. Proto je chybný i výrok napadeného usnesení o zastavení trestního stíhání obviněného podle §172 odst. 1 písm. b) tr. ř., a tímto rozhodnutím byl V. K. v konečném důsledku nedůvodně zvýhodněn.
Ze spisového materiálu vyplývá, že obviněný V. K. má vyživovací povinnost ke své nezletilé dceři V. Z., která byla zvýšena pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 15. 10. 1996, sp. zn. P 200/96, na částku 600,- Kč měsíčně, splatnou vždy do každého pátého dne v měsíci předem k rukám matky nezletilé, s účinností od 1. 9. 1996. Je skutečností, že obviněný tuto povinnost v období uvedeném ve sdělení obvinění nesplnil. Nebyla však důkazy dostatečně prověřena jeho celková finanční situace v té době. Zejména mělo být podrobněji zjišťováno, jaké měl náklady na obstarání vlastních životních potřeb (bydlení, stravu a pod.).
Svědecky měli být vyslechnuti zaměstnavatelé obviněného z období let 1999 - 2000. Podnikatel P. B., provozovatel hotelu S. M. v A., měl být svědecky vyslechnut k otázkám, jakým způsobem obviněný zastával práci číšníka, jaká byla jeho pracovní morálka a zda by mohl dosáhnout i vyšších výdělků. Rovněž se měl vyjádřit i k tomu, zda měl obviněný nějaké další finanční příjmy, event. v jaké výši, zda byl v hotelu ubytován a jaké byly jeho náklady na ubytování a obživu. Svědek měl upřesnit důvod ukončení pracovního poměru obviněného. K obdobným skutečnostem měl být svědecky vyslechnut J. Š. provozovatel pohostinství D. K. v Č. K., kde obviněný pracoval jako kuchař. Uvedeným skutečnostem měla být věnována při dokazování pozornost, neboť obviněný byl zaměstnán v takových zařízeních, s čímž často souvisí nižší výdaje za ubytování a stravu, přičemž vykonával pracovní činnost s případnou možností vedlejších finančních příjmů.
Písemným vyjádřením, vyžádaným od Úřadu práce v Náchodě, mělo být zjišťováno, zda byla k dispozici volná místa (zejména v období od listopadu 1999 do konce března 2000), která by obviněný mohl zastávat a s jakým výdělkem. Tímto důkazem mělo být prověřeno, zda se obviněný bez důležitého důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání.
Teprve po provedení a vyhodnocení všech výše uvedených důkazů mohly orgány přípravného řízení náležitě posoudit, zda obviněný V. K. byl nebo nebyl ve sledovaném období schopen dostát své zákonné povinnosti vyživovat nezletilé dítě v soudem stanovené částce zcela nebo alespoň částečně, což mělo podstatný význam pro právní hodnocení skutku, pro který byl jmenovaný trestně stíhán.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Náchodě ze dne 24. 7. 2000, sp. zn. 1 Zt 604/2000, a v řízení, které mu předcházelo, byl ve prospěch obviněného V. K. porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 5, 6 a §172 odst. 1 písm. b) tr. ř. Protože byly splněny všechny zákonné podmínky §272 odst. 1 tr. ř. (ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona podané do šesti měsíců od právní moci napadeného usnesení navrhl postup podle §269 odst. 2 až §271 tr. ř. a Nejvyšší soud rozhodl o této stížnosti do tří měsíců od jejího podání), tak podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil. Současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté Nejvyšší soud podle §270 odst. 1 tr. ř. státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Náchodě přikázal, tedy orgánu, jehož rozhodnutí bylo zrušeno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Úkolem orgánů přípravného řízení bude provést ve smyslu §270 odst. 4 tr. ř. in fine shora naznačené důkazy, popřípadě i provést další důkazy, pokud to výsledky doplněného dokazování budou ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. vyžadovat. Dále všechny důkazy postupem podle §2 odst. 6 tr. ř. vyhodnotit a učinit ve věci zákonu odpovídající rozhodnutí. Závěrem a pouze pro úplnost lze připomenout, že tímto rozsudkem Nejvyššího soudu není v žádném případě nikterak prejudikováno, jak má být v budoucnu ve věci rozhodnuto.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není stížnost pro porušení zákona přípustná.
V Brně dne 22. března 2001
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k