ECLI:CZ:NS:2001:7.ND.309.2001.1
sp. zn. 7 Nd 309/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. 11. 2001 v trestní věci obviněného V. F. pro pokus trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle §8 odst. 1 tr. zák., §148 odst. 1, 3 tr. zák. ve znění před účinností zákona č. 253/1997 Sb. a obviněného Z. M. pro pomoc k pokusu trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák., §8 odst. 1 tr. zák., §148 odst. 1, 3 tr. zák. ve znění před účinností zákona č. 253/1997 Sb., vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 35 T 15/99, o odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Ostravě n e o d n í m á .
Odůvodnění:
U Krajského soudu v Ostravě jako soudu věcně a místně příslušného byla podána obžaloba na obviněného V. F. pro pokus trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle §8 odst. 1 tr. zák., §148 odst. 1, 3 tr. zák. ve znění před účinností zákona č. 253/1997 Sb. a na obviněného Z. M. pro pomoc k pokusu trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák., §8 odst. 1 tr. zák., §148 odst. 1, 3 tr. zák. ve znění před účinností zákona č. 253/1997 Sb.
Spis byl dne 7. 11. 2001 předložen Nejvyššímu soudu s návrhem Krajského soudu v Ostravě, aby mu věc byla odňata a aby byla přikázána Městskému soudu v Praze. Tento návrh odůvodnil Krajský soud v Ostravě zdravotním stavem obviněného Z. M., který bydlí v Praze, je po těžkém úraze, který utrpěl při dopravní nehodě, a k opakovaně nařízenému hlavnímu líčení u Krajského soudu v Ostravě se nedostavil právě pro svůj nepříznivý zdravotní stav.
Je třeba poznamenat, že jde o opakovaný návrh Krajského soudu v Ostravě. Předcházející návrh na odnětí a přikázání věci byl zamítnut usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2001, sp. zn. 4 Nd 166/2001.
Kromě toho je nutné konstatovat, že odnětí věci Krajskému soudu v Ostravě a její přikázání některému z odpovídajících soudů se sídlem v Praze navrhl také obviněný Z. M. v podání ze dne 21. 5. 2001, jehož obsahem byla především jeho omluva neúčasti v hlavním líčení nařízeném Krajským soudem v Ostravě (č. l. 923 spisu). Obviněný Z. M. svůj návrh odůvodnil tím, že je „v zájmu zlepšení komunikace a s ohledem na vývoj jeho zdravotního stavu“.
Nejvyšší soud shledal, že nadále nejsou splněny zákonné podmínky pro to, aby věc mohla být příslušnému soudu odňata.
Podle §25 tr. ř. z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně.
Postup podle citovaného ustanovení představuje výjimku ze zásady, podle které řízení koná soud, jehož příslušnost vyplývá ze zákona. Tato zásada je též ústavně garantována v ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; zde je také zakotveno, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Z toho mimo jiné vyplývá, že skutečnosti, o které se odnětí a přikázání věci opírá, musí být výjimečné a objektivně závažné.
Z lékařských zpráv Ústřední vojenské nemocnice Praha, ortopedicko-traumatologického oddělení, je patrno, že u obviněného Z. M. jde o stav po úrazu a opakované operaci kolena s tím, že jeho diagnóza je označena jako tzv. jiná poúrazová gonartróza (M 173). Ve zprávě ze dne 28. 8. 2001 (č. l. 941 spisu) je uvedeno, že obviněný „je schopen bez výraznějšího omezení jednání u Městského soudu v Praze a v doprovodu druhou osobou i jednání v Ostravě“. Ve zprávě ze dne 18. 10. 2001 (č. l. 945 spisu) je doporučeno „soudní líčení pokud možno přesunout do místa trvalého bydliště“ obviněného, tedy do Prahy.
Má-li být důvodem odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. zdravotní stav obviněného, musí jít o tak vážnou poruchu jeho zdraví, která buď zcela vylučuje jeho cestu k příslušnému soudu, anebo alespoň pro případ takové cesty znamená výrazné riziko mimořádně závažného a těžko napravitelného zhoršení jeho zdravotního stavu. Za důvod odnětí a přikázání věci nelze považovat jen to, že cesta k příslušnému soudu je pro obviněného spojena s určitými omezeními či obtížemi, i když nejsou zanedbatelné a znamenají případně i přechodné zvýšení stávajících obtíží. Citované lékařské zprávy, které si Krajský soud v Ostravě opatřil jako podklad svého návrhu, nejsou v naznačeném ohledu nijak jednoznačné v tom, že by zdravotní stav obviněného Z. M. popisovaly jako tak mimořádně vážný, aby to korespondovalo s uvedeným výkladem ustanovení §25 tr. ř. Zpráva ze dne 28. 8. 2001 dokonce výslovně uvádí, že obviněný je schopen jednání u soudu v Ostravě v doprovodu druhé osoby, a zpráva ze dne 18. 10. 2001 do značné míry relativizuje doporučení týkající se odnětí a přikázání věci dikcí „pokud možno“.
V podmínkách společného řízení, v němž je obviněný Z. M.M. stíhán s obviněným V. F., který má bydliště v obvodu Krajského soudu v Ostravě, je třeba obezřetně vážit i to, že případné odnětí a přikázání věci z důvodů stojících výlučně na straně obviněného Z. M. by bylo zásahem do práv obviněného V. F. garantovaných ustanovením čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pokud má být takový zásah akceptovatelný, musely by důvody na straně obviněného Z. M. co do své povahy, intenzity a naléhavosti evidentně převažovat nad uvedenými právy obviněného V. F. Tak přesvědčivě ovšem důvody vyplývající ze zdravotního stavu obviněného Z. M., jak se jeví z podkladů, které opatřil Krajský soud v Ostravě, nevyznívají.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že věc se Krajskému soudu v Ostravě neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 13. listopadu 2001
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec