ECLI:CZ:NS:2001:7.TVO.127.2001.1
sp. zn. 7 Tvo 127/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 5. 9. 2001 stížnosti obžalovaných V. B. a S. G., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 8. 2001, sp. zn. 6 Ntv 8/01, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnosti obžalovaných V. B. a S. G. z a m í t a j í .
Odůvodnění:
Napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze byla vazba obžalovaných V. B. a S. G. v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 T 4/2001 prodloužena podle §71 odst. 3 tr. ř. do 1. 12. 2001.
Proti usnesení podali obžalovaní ve lhůtě stanovené v §143 odst. 1 tr. ř. stížnosti.
Obžalovaný V. B. namítl ve své stížnosti zejména to, že důvodem pro prodloužení vazby se v jeho případě stala ta skutečnost, že je cizím státním příslušníkem. Podle jeho názoru měla být pozornost věnována také tomu, že již dříve upozorňoval na to, že se chce nadále zdržovat na území České republiky, a to u své sestry. Rovněž vyjádřil svůj názor, že věc není natolik komplikovaná a další prodloužení vazby nelze odvozovat od doplnění dokazování, spočívajícího na spolupráci s orgány činnými v trestním řízení ve SRN.
Obžalovaný S. G. namítl, že orgány trestního řízení nepostupují důsledně podle §71 odst. 1 tr. ř., neboť podle jeho názoru by doklady, které jsou považovány pro rozhodnutí soudu za nezbytné, bylo možno opatřit v kratším termínu. Rovněž tento obžalovaný poukázal na to, že jako příslušník cizího státu nemá stejné postavení jako český státní občan, neboť ta skutečnost, že je cizím státním občanem je důvodem pro prodloužení jeho vazby ve smyslu §67 odst. 1 písm. a) tr. ř.
Závěrem svých stížností oba obžalovaní shodně navrhli, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a sám rozhodl tak, že vazební důvody pominuly a je propustil z vazby na svobodu.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k následujícímu závěru.
Naposledy byla vazba obžalovaných prodloužena usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 2001, sp. zn. 6 Ntv 2/01 ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2001, sp. zn. 7 Tvo 46/2001, kdy podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. byly stížnosti mj. shora uvedených obžalovaných zamítnuty a obžalovaní ponecháni ve vazbě z důvodu uvedeného v §67 odst. 1 písm.a) tr. ř.
Nejvyšší soud ve svém velmi podrobném odůvodnění (ze dne 4. 4. 2001, sp. zn. 7 Tvo 46/2001) poukázal na skutečnosti, které jej vedly k závěru, že prodloužení vazby bylo důvodné. Předně je nutno se zmínit o tom, že Nejvyšší soud dospěl k závěru, že trestní stíhání nemohlo být skončeno ve lhůtě dvou roků zejména pro obtížnost věci. Nejvyšší soud již vůbec nepřihlížel ke zmínce o „zatíženosti soudců“, neboť tato otázka spadá do výlučné sféry organizace soudnictví, a jí nelze odůvodňovat prodloužení vazby. Z výše uvedeného rozhodnutí je nezbytné připomenout také znění §71 odst. 1 tr. ř., podle něhož orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyřizovat vazební věci přednostně s největším urychlením.
Obvinění jsou na podkladě podané obžaloby stíháni pro účastenství na trestném činu podvodu podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák., §250 odst. 1, odst. 4 tr. zák. Po rozhodnutí Nejvyšším soudem dne 4. 4. 2001, sp. zn. 7 Tvo 46/2001, kdy se věc nacházela ve stadiu před nařízením hlavního líčení, došlo dne 21. 5. 2001 k nařízení hlavního líčení. Hlavní líčení se pak konala ve dnech 9. až 12. 7. 2001, a hlavní líčení bylo odročeno na 9. až 12. 10. 2001 za účelem vyžádání trestního spisu, týkajícího se případného postihu osoby jménem L. a dalších, ev. výslechu tlumočníka J. B. a případného výslechu svědka K.
Z výše uvedené charakteristiky je zřejmé, že od posledního prodloužení vazby obžalovaných je této trestní věci věnována pozornost ve smyslu ustanovení §71 odst. 1 tr. ř., a doposud nedošlo k neodůvodněným průtahům. Ve lhůtě od konání posledního hlavního líčení byl podán návrh na prodloužení vazby a bylo rozhodnuto o dalším prodloužení vazby Vrchním soudem v Praze. V uvedené trestní věci rovněž bylo rozhodováno o žádostech obžalovaných o propuštění z vazby na svobodu.
Obžalovaní V. B. a S. G. jsou ve vazbě od 29. 4. 1999 z důvodů uvedených v §67 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. Naposledy bylo o vazebních důvodech rozhodnuto Nejvyšším soudem dne 4. 4. 2001, sp. zn. 7 Tvo 46/2001, kdy u obžalovaných byly shledán již jen důvod uvedený v §67 odst. 1 písm. a) tr. ř. Uvedený důvod vazby je dán, v současné fázi trestního stíhání obžalovaných. V této části odkazuje Nejvyšší soud na zdůvodnění předmětného usnesení a zejména pak na velmi podrobné odůvodnění předchozího rozhodnutí Nejvyššího soudu (7 Tvo 46/2001). Ve lhůtě uvedené v §71 odst. 6 tr. ř. požádala předsedkyně senátu Městského soudu v Praze o prodloužení vazby obžalovaných, a to do 1. 12. 2001.
Nejvyšší soud se ztotožnil se závěrem, ke kterému dospěl Vrchní soud v Praze, že trestní stíhání obžalovaných nemohlo být skončeno ani ve lhůtě prodloužené vazby vzhledem k obtížnosti věci, která byla základním důvodem pro prodloužení vazby. V souvislosti s důvody, pro které byla vazba prodloužena je však nutno upozornit, že s ohledem na znění ustanovení §71 odst. 1 tr. ř. ve spojení s dalšími ustanoveními tr. řádu (např. §2 odst. 5) by další prodloužení vazby obžalovaných s odůvodněním, že vyžadované písemnosti a zprávy nebyly do doby prodloužené vazby doručeny, naráželo na problematiku průtahů, byť ne přímo zaviněných soudem.
Nejvyšší soud se rovněž ztotožnil s názorem Vrchního soudu v Praze v tom, že propuštěním obžalovaných z vazby na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního řízení (§1 odst. 1 tr. ř.).
Doba, na kterou Vrchní soud v Praze prodloužil vazbu obžalovaných, se jeví jako nezbytně nutná jednak vzhledem k povaze projednávané věci, jejímu rozsahu a komplikovanosti, jednak vzhledem ke stadiu, v němž se trestní stíhání obžalovaných v současné době nachází. Opětovně poukazuje Nejvyšší soud na ustanovení §71 odst. 1 tr. ř. a z něj plynoucí povinnosti pro orgány činné v trestním řízení a dále na skutečnost uvedenou shora, mající vztah k důvodům, pro které byla vazba obžalovaných prodloužena.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší soud shledal, že i nadále trvá u obžalovaných důvod vazby uvedený v §67 odst. 1 písm. a) tr. ř. a že další trvání vazby obžalovaných je plně odůvodněno ustanovením §71 odst. 3 tr. ř., a proto jejich stížnosti jako nedůvodné podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 5. září 2001
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann