ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.154.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 154/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky o povolení průvozu V. F., občana Slovenské republiky, t. č. ve Španělském království, a rozhodl dne 2. září 2002 v neveřejném zasedání podle §383c tr. ř., čl. 30 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech (uveřejněna pod č. 209/1993 Sb.) a čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání (uveř. pod č. 549/1992 Sb.) takto:
Povoluje se p r ů v o z vydávané osoby V. F. územím České republiky pro účely vydání k výkonu trestu do Slovenské republiky, a to úhrnného a souhrnného trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, uloženého mu rozsudkem Okresního soudu ve Zvoleně, Slovenská republika, ze dne 21. 5. 1999, sp. zn. 4 T 2/99.
Po dobu průvozu bude vydávaná osoba držena ve vazbě.
Odůvodnění:
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky požádalo na základě čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání o povolení průvozu státního občana Slovenské republiky V. F. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci vydání odsouzeného V. F. ze Španělského království do Slovenské republiky k výkonu trestu odnětí svobody. V. F. byl uznán vinným již výše citovaným rozsudkem Okresního soudu ve Zvoleně, Slovenská republika, ze dne 21. 5. 1999, sp. zn. 4 T 2/99, který nabyl právní moci dne 18. 6. 1999, pokusem trestného činu krádeže ve formě spolupachatelství podle §8 odst. 1, §9 odst. 2 a §247 odst. 1 písm. a), b) trestního zákona Slovenské republiky a trestným činem útoku na veřejného činitele ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 a §155 odst. 1 písm. a) trestního zákona Slovenské republiky. Uvedených činů se podle zjištění soudu dopustil tím, že:
- dne 25. 10. 1998 v 01.00 hod. se po společné dohodě s vojákem základní vojenské služby, trestně stíhaným M. P. vloupali do prodejny potravin M. v D., část P. II. tím způsobem, že kovovou tyčí odstranili visací zámek na vchodových dveřích, které vylomili v oblasti zámku, a takto vnikli do prostorů prodejny, ze které se pokusili odcizit zboží jako cigarety, kávu, čokoládu, lihoviny a prášky na praní v hodnotě 10 547 Sk, které nakládali do připravených tašek a vynesli před prodejnu do oploceného dvora, avšak při krádeži byli přistiženi a na místě činu zadrženi příslušníky OO PZ D., přičemž poškozením zařízení způsobili J. SD K. škodu ve výši 1587 Sk;
- dne 25. 10. 1998 v 01.00 hod. v uvedené prodejně vůči V. F. a dalšímu pachateli zakročila hlídka OO PZ D. ve složení pprap. M. S. a nstržm. Š. K., kterou fyzicky napadli údery rukou a kopáním, pročež členové hlídky PZ použili hmaty a chvaty sebeobrany, kopy a údery a podařilo se jim překonat odpor pachatelů a zadržet je v objektu prodejny, přičemž při fyzickém útoku pachatelů pprap. S. utrpěl zranění, a to krvácející odřeninu levého lýtka o průměru 2 cm, odřeninu pravé strany tváře velikosti dlaně a pohmoždění čelisti vpravo, odřeninu na přední části hrudníku o velikosti 2 x 2 cm, které si u něj vyžádalo šest dní léčení a pracovní neschopnosti a nstržm. K. utrpěl zranění, a to odřeninu ukazováku pravé ruky o velikosti 2 x 2 cm, oděrku pravého lýtka o velikosti 10 cm a krevní podlitinu levého stehna a pravé holeně s předpokládanou dobou léčení a pracovní neschopnosti maximálně šest dní.
Pro tyto trestné činy byl V. F. odsouzen k úhrnnému a souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, při současném zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Zvoleně ze dne 30. 10. 1998, sp. zn. 3 T 36/98, kterým byl jmenovanému pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 2 trestního zákona Slovenské republiky uložen trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Okresním soudem ve Zvoleně na něj byl vydán dne 20. 10. 1999 pod sp. zn. 4 T 2/99 zatýkací rozkaz.
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky z hlediska splnění právních podmínek v záhlaví tohoto rozhodnutí citovaných mezinárodních smluv. Zjistil, že v posuzovaném případě jde o vydání k výkonu trestu odnětí svobody pro trestné činy, které z hlediska právních řádů Slovenské republiky i České republiky splňují podmínky pro povolení průvozu ve smyslu čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání, ve znění výhrady České republiky. Výkon trestu není promlčen podle právního řádu Slovenské republiky ani podle právního řádu České republiky. Osoba, o jejíž vydání jde, není občanem České republiky, a činy, za které byla odsouzena, jsou trestnými činy i podle právního řádu České republiky.
Ani za situace, kdy proti odsouzenému bylo ve věci vedeno slovenským soudem řízení proti uprchlému podle §302 a násl. trestního řádu Slovenské republiky a odsuzující rozsudek byl vynesen v jeho nepřítomnosti, Nejvyšší soud neshledal důvod pro odmítnutí průvozu podle čl. 21 odst. 5 Evropské úmluvy o vydávání a související výhrady České republiky, ve vztahu k čl. 3 Druhého dodatkového protokolu Evropské úmluvy o vydávání, neboť má za to, že úprava řízení proti uprchlému podle uvedených ustanovení trestního řádu Slovenské republiky nezakládá příčinu k pochybnostem o zajištění práv obviněného na obhajobu.
Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu odsouzeného V. F. územím České republiky za účelem výkonu trestu ve Slovenské republice, Nejvyšší soud České republiky žádosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky vyhověl. Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby v době průvozu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. září 2002
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch