ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.175.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 175/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 31. 10. 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení státního občana České republiky L. C., rozsudkem Obvodního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 8. 4. 1998, sp. zn. 253 Ls 142 Js 064297/97 52, a to pro trestný čin řemeslného a organizovaného převádění cizinců podle §92b odst. 1, §92a odst. 1, §92 odst. 1 č. 1 a č. 6 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 8. 4. 1998, sp. zn. 253 Ls 142 Js 064297/97 52, jenž nabyl právní moci dne 14. 9. 1998, byl L. C. uznán vinným trestným činem řemeslného a organizovaného převádění cizinců podle §92b odst. 1, §92a odst. 1, §92 odst. 1 č. 1 a č. 6 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo. Uvedeného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 28. 8. 1997 v časných ranních hodinách převedl společně s další stíhanou osobou sedmnáct cizích státních příslušníků, mezi nimiž se nacházelo i několik dětí, v blízkosti lokality der G. W. přes zelenou česko-německou hranici až do oblasti obce K., aby poté tito cizinci z třetích zemí byli dovedeni na jisté místo u obce B. S. Na tomto dohodnutém místě měli potom skupinu naložit do dvou vozidel a přivézt do B. další stíhané osoby. Obžalovaný věděl, že převáděné osoby z třetích zemí nemají potřebné povolení k přicestování do Spolkové republiky Německo a k pobytu na jejím území.
Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Dne 15. 10. 2002 pod sp. zn. 4842/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. L. C. se za přislíbený finanční prospěch podílel, společně s dalšími osobami na ilegální přepravě značného počtu cizinců do vnitrozemí Spolkové republiky Německo.
Jedná se o nebezpečnou a v současnosti také velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. října 2002
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík