ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.179.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 179/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 31. 10. 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení státního občana České republiky B. V., rozsudkem Obvodního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 7. 5. 1997, sp. zn. 215 Ds 142 Js 002481/97, a to pro trestný čin převádění cizinců a trestný čin úmyslného nebezpečného zásahu do silničního provozu spojeného s nedbalostním tělesným zraněním ve třech souvisejících případech podle §92a odst. 1 č. 1 a č. 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, §115b odst. 1 č. 3, §230, §232, §69, §69a, §69b, §52, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců a k odnětí řidičského průkazu na území Spolkové republiky Německo na dobu 12 měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 7. 5. 1997, sp. zn. 215 Ds 142 Js 002481/97, byl B. V. uznán vinným trestným činem převádění cizinců a trestným činem úmyslného nebezpečného zásahu do silničního provozu spojeného s nedbalostním tělesným zraněním ve třech souvisejících případech podle §92a odst. 1 č. 1 a č. 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, §115b odst. 1 č. 3, §230, §232, §69, §69a, §69b, §52, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 9. 1. 1997 naložil do transportéru celkem 18 osob bez povolení k pobytu, o čemž věděl, a jel s transportérem do Německa. Když se domníval, že ho pronásleduje orgán Spolkové ochrany hranic, vyskočil z jedoucího vozidla a auto jelo dál a narazilo do stromu, přičemž byly tři z převážených osob zraněny, a to tak, že jedna z nich utrpěla těžké poranění hlavy a kolen.
Za to byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců a byl mu odňat řidičský průkaz pro území Spolkové republiky Německo na dobu 12 měsíců.
Dne 15. 10. 2002 pod sp. zn. 2461/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činů, které jsou trestné i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činů a druhem trestu, který za ně byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák. a přinejmenším trestný čin ublížení na zdraví podle §223 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. B. V. se za přislíbený finanční prospěch podílel na ilegální přepravě značného počtu cizinců do Spolkové republiky Německo. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti také velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Dále se jako řidič motorového vozidla zachoval bezohledně, když vyskočil z jedoucího auta, které pokračovalo v jízdě a došlo ke zranění tří osob. Pokud jde o druh trestu, byl mu mimo jiné uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. října 2002
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík