ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.181.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 181/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 31. října 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení státního občana České republiky K. N., rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 10. 12. 1999, sp. zn. 213 Ds 142 Js 052346/99 0706, a to pro trestný čin převádění cizinců podle §92a odst. 1, č. 1 a č. 2, §92 odst. 1 č. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 10. 12. 1999, sp. zn. 213 Ds 142 Js 052346/99 0706, jenž nabyl právní moci dne 18. 12. 1999, byl K. N. uznán vinným trestným činem převádění cizinců podle §92a odst. 1, č. 1 a č. 2, §92 odst. 1 č. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo. Uvedeného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že v noci ze dne 8. 9. na 9. 9. 1999 převedl čtyři čínské státní příslušníky, kteří jak věděl, nedisponovali povolením k pobytu potřebným pro povolené přicestování nebo povolený pobyt ve Spolkové republice Německo, v oblasti S. in H. pěšky mimo hraniční přechod přes česko-německou hranici na spolkové území, aby je odvedl na nádraží N.-w.
Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Dne 17. 10. 2002 pod sp. zn. 4959/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestné čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. K. N. se za přislíbený finanční prospěch podílel na ilegální přepravě cizinců do vnitrozemí Spolkové republiky Německo, a to i přesto, že byl již v minulosti za stejnou činnost na území Spolkové republiky Německo jednou podmíněně odsouzen a čin spáchal krátce po uplynutí zkušební doby. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti také velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. října 2002
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík