ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.38.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 38/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. dubna 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky C. Č., rozsudkem Okresního soudu v Pasově, Spolková republika Německo, ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 4 Ls 114 Js 2193/99, a to pro trestný čin výdělečného ilegálního převádění cizinců spáchaného ve skupině podle §92 odst. 1 č. 1, 6, §92a odst. 1, 2, §92b odst. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Pasově, Spolková republika Německo, ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 4 Ls 114 Js 2193/99, jenž nabyl právní moci dne 23. 6. 1999, byl C. Č. uznán vinným trestným činem výdělečného ilegálního převádění cizinců spáchaným ve skupině podle §92 odst. 1 č. 1, 6, §92a odst. 1, 2, §92b odst. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že, po předchozí dohodě s dalšími osobami, dne 12. 2. 1999 v 9.30 hod. převážel v za tímto účelem pronajatém automobilu zn. Ford Transit, české státní poznávací značky, 17 jugoslávských státních příslušníků z Rakouské republiky přes hraniční přechod N. do Spolkové republiky Německo, kde byli okolo 9.45 hod. na parkovišti S. zadrženi. Jednal přitom s vědomím, že převáděné osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Za svůj podíl na převedení osob obdržel peněžní obnos v neznámé výši. Pro tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Dne 1. 2. 2002 pod sp. zn. 2671/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. C. Č. se podílel na ilegální organizované přepravě většího počtu osob přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o relativně nebezpečnou a v tomto regionu v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. dubna 2002
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch