Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.04.2002, sp. zn. 11 Tcu 39/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.39.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.39.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 39/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 22. dubna 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. P., rozsudkem Okresního soudu v Lipsku, Spolková republika Německo, ze dne 21. 12. 1998, sp. zn. 51 Ls 213 Js 56533/98, a to pro napomáhání k trestnému činu krácení daní za účelem výdělku podle §374 daňového řádu, čl. 202 odst. 1a, 2, 3 nařízení Evropského hospodářského společenství č. 2912/92, §21 zákona o dani z tabáku, §21 zákona o dani z obratu, §27 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Lipsku, Spolková republika Německo, ze dne 21. 12. 1998, sp. zn. 51 Ls 213 Js 56533/98, jenž nabyl právní moci dne 21. 12. 1998, byl J. P. uznán vinným napomáháním k trestnému činu krácení daní za účelem výdělku podle §374 daňového řádu, čl. 202 odst. 1a, 2, 3 nařízení Evropského hospodářského společenství č. 2912/92, §21 zákona o dani z tabáku, §21 zákona o dani z obratu, §27 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedeného napomáhání k trestnému činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že poté co byl dne 3. 7. 1998 osloven neznámými vietnamskými státními příslušníky, zda by za odměnu ve výši 400 DM nepřepravil ve Spolkové republice Německo nezdaněné a neproclené cigarety, souhlasil a dne 8. 7. 1998 přijel svým osobním automobilem do L., kde převzal dodávkový automobil zn. Isuzu, a kolem 15.00 hod. se na spolkové dálnici L. – D. u výjezdu K. setkal s odděleně stíhaným L. Ten dovezl přes celnici do Spolkové republiky Německo v nákladním automobilu zn. Tatra, české státní poznávací značky, který byl oficiálně naložen železným šrotem, v rámci přepravy kamionů po železnici přes D., 20 000 kusů neproclených cigaret zn. West a 398 380 kusů neproclených cigaret zn. Golden American, které byly uloženy ve dvojité podlaze vozu. Po setkání na dálnici jeli směrem na L., okres M., kde asi kilometr před obcí L. zahnuli do lesa a cigarety přeložili do vozidla zn. Isuzu, řízeného P. Ten měl dále jet k čerpací stanici u obce T., kde měl vůz s cigaretami odstavit. Při předávání cigaret byl však okolo 18.45 hod. zadržen příslušníky Celní pátrací služby. Trestným činem na němž se účastnil vznikla daňová škoda v celkové výši 101 476,03 DM. Odsouzený již asi dva měsíce předtím podnikl pro tytéž vietnamce obdobnou kurýrní jízdu za odměnu ve výši 150 DM. Za uvedené účastenství na trestném činu byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců. Dne 1. 2. 2002 pod sp. zn. 2647/2000-MO -M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který zakládá trestní odpovědnost i podle právního řádu České republiky [pomoc k trestným činům porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou a zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §10 odst. 1 písm. c), §124, §148 tr. zák.]. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. P. pro přislíbený finanční prospěch napomáhal v páchání závažné organizované hospodářské trestné činnosti, jíž byla německému státu způsobena značně vysoká škoda. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. dubna 2002 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/22/2002
Spisová značka:11 Tcu 39/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.39.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18