Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 02.04.2002, sp. zn. 11 Tcu 46/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.46.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.46.2002.1
USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 2. dubna 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. J., rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 3. 12. 1999, sp. zn. 27 Vr 1560/99 - 27 Hv 25/99, a to pro trestný čin řemeslně provedené krádeže vloupáním podle §127, §129 č. 1, §130, 1 a 4 případ, trestního zákona Rakouské republiky a trestný čin podle §27 odst. 1, 1 a 4 případ, drogového zákona, k trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců. Odůvodnění: Rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 3. 12. 1999, sp. zn. 27 Vr 1560/99 - 27 Hv 25/99, jenž nabyl právní moci dne 7. 12. 1999, byl M. J. uznán vinným trestným činem řemeslně provedené krádeže vloupáním podle §127, §129 č. 1, §130, 1 a 4 případ, trestního zákona Rakouské republiky a trestným činem podle §27 odst. 1, 1 a 4 případ, drogového zákona. Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu dopustil tím, že se v noci na 27. 6. 1999 ve třech případech, dne 15. 7. 1999 a v noci na 18. 8. 1999 vždy v jednom případě, spolu s další odděleně stíhanou osobou, v obcích G. a F. vylomením zámků vloupal do osobních motorových vozidel zn. VW Golf, ze kterých odcizil autorádia a další předměty v hodnotách cca 1000 ATS, 2900 ATS a 5000 ATS, 4300 ATS a 6000 ATS. Dále dne 18. 8. 1999 měl v držení omamné látky, a sice 0,5 g Amphetaminu a 0,6 g Metamphetaminu, jež do Rakouska dovezl z České republiky. Za tyto trestné činy byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců. Dne 19. 2. 2002 pod sp. zn. 3329/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže podle §247 tr. zák. a nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. J. se jednak dopustil poměrně závažné majetkové trestné činnosti spáchané celkem pěti útoky. Dále neoprávněně dovezl (vyvezl) omamné látky, čímž se dopustil trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními smlouvami. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výši. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 2. dubna 2002 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/02/2002
Spisová značka:11 Tcu 46/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.46.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18