ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.73.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 73/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 22. dubna 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. P., rozsudkem Okresního soudu v Landsbergu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 9. 1997, sp. zn. 3 Ds 312 Js 104145/95, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Augsburgu ze dne 23. 1. 1998, sp. zn. 6 Ns 312 Js 104145/95, a to pro trestné činy krádeže ve třech případech a ilegálního přicestování s použitím padělaných dokladů podle §92 odst. 2 č. 1 písm. a) a b) cizineckého zákona, §242, §243 odst. 1 č. 2, §273, §267, §52, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Landsbergu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 9. 1997, sp. zn. 3 Ds 312 Js 104145/95, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Augsburgu ze dne 23. 1. 1998, sp. zn. 6 Ns 312 Js 104145/95, byl J. P. uznán vinným trestnými činy krádeže ve třech případech a ilegálního přicestování s použitím padělaných dokladů podle §92 odst. 2 č. 1 písm. a) a b) cizineckého zákona, §242, §243 odst. 1 č. 2, §273, §267, §52, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedených činů se podle zjištění soudu dopustil tím, že:
- v noci na 2. 1. 1995 v ulici S. 35 v obci R. odcizil přívěs k osobnímu vozu zn. Humbaur v hodnotě 1500 DM;
- v noci na 13. 1. 1995 v ulici O.-L. 7 v obci L. am L. odcizil uzavřený odstavený nákladní vůz v hodnotě cca 15 000 DM;
- mezi 20. 1. a 23. 1. 1995 v obci R. odcizil přívěs k osobnímu vozu zn. Heinemann, v hodnotě 3000 DM;
- dne 11. 3. 1997 okolo 0.00 hod. přicestoval přes hraniční přechod S. do Spolkové republiky Německo, ačkoli věděl, že rozhodnutím zemského hlavního města Mnichov ze dne 13. 10. 1993 byl ze Spolkové republiky Německo vypovězen. Při kontrole na hranici předložil cestovní pas, který byl vystaven na jméno L. N. a který byl opatřen jeho vlastní fotografií. Téhož dne v 18.30 hod. při další hraniční kontrole opět předložil tento zfalšovaný cestovní pas.
Za tyto trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.
Dne 17. 4. 2002 pod sp. zn. 3486/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže podle §247 tr. zák., maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 tr. zák. a padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. P. jednak několika útoky v relativně krátkém časovém rozmezí odcizil předměty relativně vysoké hodnoty, jednak nerespektoval rozhodnutí úřadu cizího státu, kterým mu byl zakázán vstup na jeho území a konečně k usnadnění předchozího jednání si opatřil pozměněný cestovní doklad znějící na jiné jméno, jímž se ve styku s úřady prokazoval. Celkovým souhrnem popsaných útoků tak předmětná trestná činnost nabývá na závažnosti. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. dubna 2002
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch