ECLI:CZ:NS:2002:11.TD.13.2002.1
sp. zn. 11 Td 13/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněné J. K., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. 2. 2002 návrh předsedy senátu Krajského soudu v Hradci Králové na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. řádu a rozhodl takto:
Návrh na odnětí věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 11 To 499/2001 a její přikázání Krajskému soudu v Brně se zamítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 13. 6. 2001, sp. zn. 3 T 63/2001, byla obviněná J. K. uznána vinnou trestným činem ohrožování mravní výchovy mládeže podle §217 odst. 1 písm. b) tr. zák., trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák. a trestným činem pohrdání soudem podle §169b tr. zák., a za to odsouzena k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců se zařazením do věznice s dozorem. Dále jí byla uložena povinnost podrobit se ochranné protialkoholní ústavní léčbě.
Obviněná proti tomuto rozsudku podala v zákonné lhůtě odvolání a trestní řízení je v současné době ve stadiu odvolacího řízení před Krajským soudem v Hradci Králové.
Podáním ze dne 26. 2. 2002, sp. 11 To 499/2001, navrhl předseda senátu Krajského soudu v Hradci Králové, aby trestní věc obviněné K. byla podle §25 tr. řádu odňata Krajskému soudu v Hradci Králové a přikázána Krajskému soudu v Brně. Tento návrh odůvodnil tím, že se obviněná opakovaně nedostavila k veřejnému zasedání, ve kterém mělo být projednáno její odvolání a omlouvá se přitom péčí o nemocné děti nebo svojí nemocí.
Nejvyšší soud podle §25 tr. řádu zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svojí povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Skutečnost, že se obviněná dvakrát nedostavila pro nutnou péči o nemocné dítě nebo pro svou nemoc k odvolacímu soudu, není tak vážným důvodem ke změně místní příslušnosti, jaký předpokládá §25 tr. řádu. Obviněná se nedostavuje k odvolacímu soudu nikoliv proto, že by tam měla daleko, ale proto, že ze subjektivních důvodů neopouští vůbec své bydliště. Z tohoto pohledu je potom jedno, jak daleko je odvolací soud od jejího bydliště. Při přístupu obviněné k trestnímu řízení nelze reálně očekávat, že by se něco změnilo, kdyby jejím procesním soudem byl Krajský soud v Brně. Vhodnost delegace trestní věci obviněné k jinému odvolacímu soudu se tedy jeví jako přinejmenším problematická. Je nesporně v možnostech Krajského soudu v Hradci Králové, aby vhodným způsobem zajistil účast obviněné u odvolacího řízení tak, jak to učinil jako soud prvního stupně Okresní soud v Ústí nad Orlicí. Za splnění zákonných podmínek je jednou z možností i projednání věci v nepřítomnosti obviněné.
Nejvyšší soud tedy neshledal důležité důvody podle §25 tr. řádu, a proto návrh na delegaci dané věci zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. února 2002
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera