ECLI:CZ:NS:2002:11.TD.14.2002.1
sp. zn. 11 Td 14/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněného P. N., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 5. 3. 2002 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. řádu a rozhodl takto:
Návrh na odnětí věci Okresnímu soudu v Přerově vedené pod sp. zn. 2 T 180/2001 a její přikázání Okresnímu soudu v Ústí nad Labem podle §25 tr. řádu se zamítá.
Odůvodnění:
Trestním příkazem ze dne 31. 7. 2001, sp. zn. 2 T 180/2001, byl obviněný P. N. uznán vinným trestným činem neuposlechnutí rozkazu podle §273 odst. 1 tr. zák. a trestným činem zběhnutí podle §282 odst. 1 tr. zák. a za to byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců se zkušební dobou dva roky.
Proti tomuto trestnímu příkazu podal obviněný v zákonné lhůtě odpor.
V současné době se trestní věc obviněného P. N. nachází ve stadiu řízení před nařízením hlavního líčení u Okresního soudu v Přerově, jako soudu prvního stupně.
Podáním ze dne 3. 12. 2001 požádal obviněný P. N. o vhodnou delegaci trestní věci k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, kterou odůvodňuje poukazem na své trvalé bydliště v Ú. n. L. a na to, že je homosexuál, čímž odůvodňuje opuštění Vojenského útvaru v L. n. B.
Nejvyšší soud podle §25 tr. řádu projednal předložený návrh a dospěl k závěru, že návrh na delegaci není důvodný.
Podle §25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svoji povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
Z předloženého spisového materiálu bylo zjištěno, že ke spáchání skutku spočívajícímu v tom, že obviněný P. N. se dne 19. 4. 2001 do 15.00 hod. nevrátil zpět k VÚ L. n. B. z lékařského vyšetření v Olomouci, jak mu bylo uloženo denním rozkazem, a odjel do místa trvalého bydliště, přičemž neučinil žádné kroky k dobrovolnému návratu zpět, mělo dojít v obvodu Okresního soudu v Přerově. Skutečnost, že se obviněný po skončení základní vojenské služby vrátil do svého trvalého bydliště v Ú. n. L., není v žádném případě možno považovat za důvod ke změně místní příslušnosti, jaký předpokládá ustanovení §25 tr. řádu. Případná změna místní příslušnosti se nejeví ani jako hospodárná, protože oba svědci voj. M. H. a kpt. P. K. se zdržují v obvodu Okresního soudu v Přerově.
Nejvyšší soud proto rozhodl podle §25 tr. řádu tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. března 2002
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera