ECLI:CZ:NS:2002:11.TDO.213.2002.1
sp. zn. 11 Tdo 213/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. srpna 2002 dovolání podané obviněným J. J., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 2. 2002, sp. zn. 13 To 522/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 3 T 182/2000, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný J. J. byl rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. 9. 2001, sp. zn. 3 T 182/2000, uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák., a odsouzen za tento trestný čin a za trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., jímž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10. 5. 1999, sp. zn. 14 T 130/98, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 8. 1999, sp. zn. 7 To 345/99, podle §248 odst. 3 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, s podmíněným odkladem výkonu tohoto trestu na zkušební dobu v trvání pěti let za současného vyslovení dohledu. Zároveň byl zrušen výrok o trestu v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10. 5. 1999, sp. zn. 14 T 130/98, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále mu byla uložena povinnost, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, způsobenou trestným činem a aby ve lhůtách, určených pracovnicí Probační a mediační služby – středisko Hradec Králové, dokládal této pracovnici náhrady škody.
Podle skutkových zjištění okresního soudu se obviněný J. J. dopustil shora uvedeného trestného činu tím, že dne 23. 12. 1996 v H. K. v hotelu Č. jako soukromý podnikatel podnikající pod obchodním jménem J. export – import, se sídlem v T., převzal objednávku řecké společnosti G. A., S. A. W., ul. V. O., T., zastoupené P. A., na dodávku dvou vagónů řeziva z České republiky a Slovenské republiky a dvou vagónů řeziva z Ukrajiny s termínem dodání do konce ledna 1997, přičemž v rozporu s dohodou po provedení převodu částky 50 000 DM z účtu poškozeného u H. bank CZ, a. s., H. K. na jeho účet uvedenou částku ve dnech 7. 1. až 28. 1. 1997 vybral, ačkoliv k platbě zboží mělo dojít až po jeho naložení a proclení, v České republice a Slovenské republice vůbec řezivo nezajišťoval, zboží do současné doby nedodal a peníze použil nezjištěným způsobem pro svou potřebu, čímž uvedené společnosti způsobil škodu ve výši 902 000 Kč.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 15. 2. 2002, sp. zn. 13 To 522/2001, jako nedůvodné podle §256 tr. ř. zamítl. Opis tohoto usnesení byl doručen obviněnému J. J. dne 29. 4. 2002, jeho obhájci dne 20. 3. 2002 a Okresnímu státnímu zastupitelství v Hradci Králové dne 18. 3. 2002.
Proti citovanému usnesení krajského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dne 21. 5. 2002 dovolání (dáno na poštu a adresováno soudu prvního stupně dne 20. 5. 2002), kterým napadl výrok o vině a návazně výrok o trestu s tím, že rozhodnutí obou soudů, které ve věci rozhodovaly, spočívá v nesprávném právním posouzení skutku, které vyplynulo z neúplného dokazování, což mělo za následek nesprávné hmotně právní posouzení jednání obviněného. Formálně tedy dovolání opřel o ustanovení §265b odst. 1 písm g) tr. ř. V textu dovolání uvádí, že od počátku trestního stíhání popírá, že se dopustil trestného jednání podvodu, v žádném případě nejednal v podvodném úmyslu s cílem sebe obohatit. Jednalo se podle něj o klasický obchodní případ. Dále polemizuje s hodnocením důkazů soudy obou stupňů a odkazuje na svou obhajobu z předchozího řízení, která záleží zejména v tvrzení, že předmětnou částku předal ukrajinskému dodavateli P. Vytýká přitom, že svědek P. nebyl soudem osobně vyslechnut a konstatuje, že dokazování nebylo provedeno v takovém rozsahu, aby obviněný mohl být uznán vinným uvedeným trestným činem zpronevěry. Je jeho právem, aby částku, kterou dostane v rámci obchodu, mohl předat obchodnímu partnerovi, a tato skutečnost nebyla vyvrácena. V této souvislosti tvrdí dále, že nebylo jednoznačně a nezvratně prokázáno, že to byl on, kdo se jednání, které má povahu zpronevěry, dopustil. Závěrem dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení krajského soudu podle §265k tr. ř. zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí s tím, že označí důkazy, které mají být při novém projednání věci provedeny.
K obviněným podanému dovolání se vyjádřilo Nejvyšší státní zastupitelství, které uvedlo, že námitky obviněného evidentně nesměřují proti právní kvalifikaci skutku ani proti jinému nesprávnému hmotně právnímu posouzení, ale výlučně proti skutkovým zjištěním ve věci učiněným. Dovolatel podle názoru uvedeného ve vyjádření prosazuje akceptování zásadně odlišného skutkového stavu, než k jakému dospěl nalézací soud a se kterým se odvolací soud ztotožnil. Námitky skutkového charakteru se však nekryjí s formálně uplatněným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani s jiným dovolacím důvodem. Nejvyšší státní zastupitelství proto navrhlo, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Shledal přitom, že dovolání přípustné je /§265a odst. 1 písm. h) tr. ř./, že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 3 tr. ř.), a že bylo podáno oprávněnou osobou /§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./.
Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda obviněným uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
Obviněný v dovolání označuje jako důvod skutečnosti uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle tohoto ustanovení lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V tomto ustanovení ani v žádném z dalších ustanovení §265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění.
V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy skutkových vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to především stížnost pro porušení zákona (§266 a násl. tr. ř.) i obnovu řízení (§277 a násl. tr. ř.).
Z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé z ustanovení §265b tr. ř., ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako důvod dovolání nepřipouští. Tak je tomu i v tomto případě. Jak vyplývá z vyslovených námitek, podstata dovolání spočívá na nesouhlasu obviněného s rozsahem provedeného dokazování, hodnocením provedených důkazů soudy obou stupňů a z něho vyplývajících závěrů ohledně osoby pachatele trestného činu a okolností významných pro posouzení znaků objektivní stránky trestného činu. Takový závěr soudů je však závěrem skutkovým, který teprve tvoří podklad pro hmotně právní posouzení skutku z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty v konkrétním případě v úvahu přicházejícího trestného činu. Přitom skutková zjištění soudů, jak již bylo uvedeno, nelze dovoláním v těchto souvislostech napadat.
S přihlédnutím ke všem těmto skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a dovolání obviněného odmítl, aniž z jeho podnětu napadené rozhodnutí a řízení jemu předcházející přezkoumal podle §265i odst. 3, 4 tr. ř.
O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 20. srpna 2002
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch