ECLI:CZ:NS:2002:11.TVO.11.2002.1
sp. zn. 11 Tvo 11/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 2. 2002 stížnost obviněného Ing. A. M., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 6. 2001, sp. zn. 9 To 90/01, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. a) tr. řádu se stížnost obviněného Ing. A. M. z a m í t á .
Odůvodnění:
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 6. 2001, sp. zn. 9 To 90/01, byla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu jako nedůvodná zamítnuta stížnost obviněného Ing. A. M. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 6. 2001, sp. zn. 1 T 2/2001, jímž byla zamítnuta podle §72 odst. 2 tr. řádu jeho žádost o propuštění z vazby na svobodu.
Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze bylo rozhodnutím soudu druhého stupně, proti němuž není přípustný další opravný prostředek, o čemž byl obviněný řádně poučen.
Přes toto poučení si podal obviněný proti usnesení Vrchního soudu v Praze stížnost, kterou velmi podrobně zdůvodnil poukazy na bezdůvodnost své vazby.
Stížnost obviněného M. byla podle §146 odst. 2 písm. c) tr. řádu předložena Nejvyššímu soudu ČR, ale Nejvyšší soud s ní nemohl naložit jinak, než ji jako nepřípustnou podle §148 odst. 1 písm. a) tr. řádu zamítnout.
Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. února 2002
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera