ECLI:CZ:NS:2002:11.TVO.26.2002.1
sp. zn. 11 Tvo 26/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 4. 2002 stížnost obviněné Ing. E. B., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2002, sp. zn. 7 To 50/02, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. a) tr. řádu se stížnost obviněné Ing. E. B. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2002, sp. zn. 46 T 1/2002, byla obviněná E. B. uznána vinnou pokusem trestného činu vraždy podle §8 odst. 1 tr. zák. k §219 odst. 1 tr. zák. a trestným činem vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. a za to byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podala obviněná odvolání a trestní věc se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2002, sp. zn. 46 T 1/2002, byla podle §72 odst. 3 tr. řádu zamítnuta žádost obviněné Ing. E. B.o propuštění z vazby.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2002, sp. zn. 7 To 50/02, byla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta stížnost obviněné do rozhodnutí o její žádosti o propuštění z vazby a současně bylo podle §71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu rozhodnuto o jejím ponechání ve vazbě.
Proti rozhodnutí o ponechání ve vazbě podala obviněná v zákonné lhůtě stížnost, ve které uvedla, že její osobní poměry a vztahy k manželovi a synovi jsou natolik upraveny, že je vyloučeno, aby na svobodě žalovanou trestnou činnost nebo cokoli závadného opakovala a navrhla, aby byla propuštěna z vazby na svobodu.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Usnesením Městského soudu v Praze byla podle §72 odst. 3 tr. řádu zamítnuta žádost obviněné o propuštění z vazby. V souvislosti s žádostí obviněné o propuštění z vazby Městský soud v Praze přezkoumal důvody vazby obviněné podle §67 písm. c) tr. řádu a dospěl k závěru, že důvody vazby trvají. Stejně postupoval i Vrchní soud v Praze, když rozhodoval v přezkumném řízení. Postupem soudů obou stupňů byl naplněn požadavek ustanovení §71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu posuzovat z moci úřední opakovaně v pravidelných intervalech důvody vazby a rozhodovat o jejím dalším trvání. Soudy obou stupňů v projednávané věci dospěly k závěru, že další vazba obviněné E. B. je důvodná, v dosavadním řízení neshledaly žádné průtahy a proto obviněnou ve vazbě ponechaly a své rozhodnutí náležitým způsobem zdůvodnily. Za tohoto stavu bylo nadbytečné, aby Vrchní soud v Praze podle §71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu o ponechání obviněné ve vazbě znovu rozhodoval. Pokud tak činil, projednával a rozhodoval dvakrát v téže věci. Poprvé podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu jako soud druhého stupně, podruhé podle §71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu jako soud prvního stupně. Rozhodnutí podle §72 odst. 3 tr. řádu má stejný smysl, jako rozhodnutí podle §71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu. U Vrchního soudu v Praze, který z podnětu obviněné přezkoumával postup Městského soudu v Praze podle §72 odst. 3 tr. řádu, proto nemohla skončit doba trvání vazby podle §71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu, rozhodnutím Vrchního soudu v Praze naopak nová lhůta podle tohoto ustanovení začíná běžet a nebyl zde proto důvod rozhodovat o dalším trvání vazby podle §71 odst. 7 tr. řádu. Pokud Vrchní soud v Praze podle §71 odst. 7 tr. řádu rozhodl, jde o postup, který nebyl namístě, stejně tak jako nebylo správné poučení o opravném prostředku. Pokud se obviněná tímto poučením řídila, řídila se nesprávným poučením a nebylo možné s její stížností naložit jinak, než ji jako nepřípustnou zamítnout.
Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. dubna 2002
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera