ECLI:CZ:NS:2002:11.TVO.33.2002.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. 5. 2002 stížnost obviněného K. S., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2002, sp. zn. 7 To 57/02, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného K. S. z a m í t á.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 2. 2002, sp. zn. 33 T 11/2001, byl obviněný K. S. uznán vinným pokusem trestného činu vraždy podle §8 odst. 1 k §219 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byla uložena povinnost nahradit způsobenou škodu.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2002, sp. zn. 7 To 57/02, byl podle §258 odst. 1 písm. a), b), c) tr. řádu z podnětu podaného odvolání rozsudek Krajského soudu v Plzni v celém rozsahu zrušen a podle §259 odst. 1 tr. řádu byla tomuto soudu věc vrácena, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně byl obviněný podle §71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu ponechán i nadále ve vazbě.
Obviněný podal v zákonné lhůtě do výroku o ponechání ve vazbě stížnost, kterou zdůvodnil slibem, že po propuštění z vazby povede řádný život, nedopustí se žádné trestné činnosti, bude plnit povinnosti uložené mu soudem, a že se nebude nikterak vyhýbat trestnímu stíhání a požádal, aby byl z vazby propuštěn na svobodu.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Lhůta k posouzení vazby uplynula v době projednávání odvolání obviněného, a tak odvolací soud naprosto správně postupem podle §71 odst. 4, odst. 6, odst. 7 tr. řádu o dalším trvání vazby rozhodl. Rozhodnutí soudu v tomto směru po formální ani věcné stránce nelze nic vytknout. Obviněný je ve vazbě z důvodů uvedených v §67 písm. c) tr. řádu od zahájení trestního stíhání a na důvodech vazby se po celou dobu
trestního řízení nic nezměnilo. S ohledem na dosavadní život obviněného a vystupování vůči svému okolí trvá důvodná obava, že by mohl v násilné trestné činnosti na svobodě pokračovat. V tomto směru se lze plně ztotožnit se zdůvodněním napadeného usnesení. Stejně tak lze plně souhlasit s tím, že dosud probíhá řízení bez zbytečných průtahů a jeho délka odpovídá náročnosti dokazování.
Protože napadenému rozhodnutí vrchního soudu nelze nic vytknout, nemohla se stížnost obviněného setkat s úspěchem a nezbylo, než o ní rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. května 2002
Předseda senátu :
JUDr. Pavel Kučera