ECLI:CZ:NS:2002:11.TVO.53.2002.1
sp. zn. 11 Tvo 53/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. 8. 2002 stížnost obviněného M. Z., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 7. 2002, sp. zn. 7 To 105/02, 7 To 106/02, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. a) tr. řádu se stížnost obviněného M. Z. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 5 T 107/2002, byl obviněný M. Z. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří let, a současně byl nad obviněným vysloven dohled. Stejným rozsudkem byl za trestný čin ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák. a trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. d), e) tr. zák. odsouzen i R. R.
Proti tomuto rozsudku podal odvolání krajský státní zástupce, matka obviněného M. Z. i R. R. a trestní věc se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze.
Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 5 T 107/2002, byl obviněný M. Z. podle §72 odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. řádu propuštěn z vazby.
Proti tomuto usnesení podal krajský státní zástupce stížnost.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 25. 7. 2002, sp. zn. 7 To 105/02, 7 To 106/02, podle §149 odst. 1 písm. a) tr. řádu usnesení Krajského soudu v Praze zrušil a podle §71 odst. 4, 6 tr. řádu ponechal obviněné M. Z. a R. R. nadále ve vazbě.
Proti tomuto usnesení podal obviněný M. Z. stížnost, neboť se domnívá, že důvod vazby uvedený v ustanovení §67 písm. a) tr. řádu u něj není dán. Navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a on byl propuštěn z vazby na svobodu, případně za stanovení probačního dohledu.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Obviněný M. Z. se při podání stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze řídil nesprávným poučením tohoto soudu. Vrchní soud při přezkumu rozhodnutí Krajského soudu v Praze postupoval podle §147 tr. řádu, a protože dospěl k závěru, že je namístě, aby byl obviněný M. Z. i nadále ponechán ve vazbě, neboť důvody vazby i nadále trvají, rozhodnutí krajského soudu zrušil a sám ve věci rozhodl. Takový postup upravuje ustanovení §149 odst. 1 písm. a) tr. řádu a proti takovému rozhodnutí není přípustný další řádný opravný prostředek. Protože jsou tímto postupem šetřeny všechny důvody další vazby, nahrazuje se jím posuzování důvodnosti trvání vazby podle §71 tr. řádu a výrok napadeného usnesení podle §71 odst. 4, 6 tr. řádu nebyl namístě. Postupem podle §72, resp. §147 tr. řádu je naplněn požadavek pravidelného přezkumu důvodnosti vazby, a proto případný přezkum podle §71 tr. řádu přichází v úvahu až po dalších třech měsících.
Protože Vrchní soud v Praze ve vztahu k rozhodnutí Krajského soudu v Praze rozhodoval jako soud druhého stupně, není proti jeho rozhodnutí přípustný opravný prostředek a to ani přesto, že své rozhodnutí podřadí pod nesprávné ustanovení zákona a obviněného nesprávně poučí.
Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. srpna 2002
Předseda senátu
JUDr. Pavel Kučera