ECLI:CZ:NS:2002:11.TVO.54.2002.1
sp. zn. 11 Tvo 54/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. 8. 2002 stížnost obviněného T. L. Ch., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. 8. 2002, sp. zn. 4 To 102/2002, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného T. L. Ch. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 22. 3. 2002, sp. zn. 50 T 1/2000, byl obviněný T. L. Ch. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., organizátorstvím trestného činu podvodu podle §10 odst. 1 písm. a) tr. zák. k §250 odst. 1, 4 tr. zák. a trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §57 odst. 1, 2 tr. zák. mu byl uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných J. Š. a V. Ž.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný T. L. Ch., stejně jako J. Š. a V. Ž., odvolání a trestní věc se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci.
Podáním ze dne 30. 7. 2002 požádal obviněný T. L. Ch. o propuštění z vazby na svobodu a současně nabídl přijetí peněžité záruky.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 6. 8. 2002, sp. zn. 4 To 102/2002, podle §72 odst. 3 tr. řádu žádost obviněného o propuštění z vazby na svobodu zamítl a podle §73a odst. 2 písm. b) tr. řádu nepřijal ani nabídku peněžité záruky.
Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost s odůvodněním, že jím nabídnutá peněžití záruka je dostatečně vysoká a odpovídá jeho reálným možnostem. Současně znovu opakuje, že důvody vazby podle §67 písm. a), c) tr. řádu u něj už neexistují a proto navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno, a aby byla přijata navrhovaná peněžitá záruka.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Obviněný je stíhán pro závažnou trestnou činnost a hrozba trestu, spolu s dosavadním způsobem jeho života, činí obavu, že by na svobodě trestnou činnost opakoval a dalšímu trestnímu řízení se vyhýbal, reálnou. Bez významu rovněž není, že se jedná o cizího státního příslušníka bez legálního způsobu obživy a bez trvalého bydliště na území České republiky. Za tohoto stavu je možno se ztotožnit s rozhodnutím vrchního soudu o vazebních důvodech i o nepřijetí peněžité záruky a na jeho odůvodnění lze v podrobnostech plně odkázat. Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny. Stejný názor vyslovil Nejvyšší soud už ve svém rozhodnutí ze dne 28. 6. 2002, sp. zn. 11 Tvo 43/2002, a z hledisek rozhodných pro důvodnost další vazby se od té doby nic nezměnilo.
Za tohoto stavu bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. srpna 2002
Předseda senátu:
JUDr.Pavel Kučera