ECLI:CZ:NS:2002:20.CDO.1.2002.1
sp. zn. 20 Cdo 1/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky - Okresního soudu v Ostravě proti povinné D. K., pro 1.199,- Kč, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Karviné - pobočky Havířov pod sp. zn. 39 E 348/98, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 5. 2000, č.j. 13 Co 594/2000-21, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 5. 2000, č.j. 13 Co 594/2000-21, se zrušuje a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud ve výroku označeným rozhodnutím s odkazem na ustanovení §204 odst. 1 větu první a §218 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), odmítl odvolání povinné proti usnesení ze dne 31. 3. 1998, č.j. 39 E 348/98-3, kterým Okresní soud v Karviné - pobočka Havířov nařídil (podle rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 5. 1995, sp. zn. 19 C 163/89) výkon rozhodnutí k vydobytí pohledávky oprávněné ve výši 1.199,- Kč prodejem movitých věcí povinné, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Jestliže rozhodnutí soudu prvního stupně bylo povinné doručeno do vlastních rukou dne 11. 11. 1999, je odvolání, které podala u soudu osobně 1. 2. 2000, zjevně opožděné.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná (zastoupena advokátkou) včasným dovoláním, namítajíc existenci vady řízení podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. (důvod uvedený v §241 odst. 3 písm. a/ o.s.ř.). Aniž by zpochybnila převzetí usnesení, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí, dne 11. 11. 1999 (kdy jí bylo doručeno do vlastních rukou) a podání odvolání dne 1. 2. 2000, „tedy opožděně,“ má za to, že s ohledem na zdravotní stav (roztroušenou sklerózu s poruchami vidění a paměti, infekci vysoce pozitivní toxoplasmózy) „nebyla způsobilá k podání opravného prostředku a nebyla … ani řádně zastoupena.“ Navrhla proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení.
Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).
Dovolání – přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. e/ o.s.ř. – je i důvodné.
Dovolací soud z úřední povinnosti přihlíží k vadám vyjmenovaným v ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., které činí řízení zmatečným, a – je-li dovolání přípustné – i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř.); jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem, v projednávaném případě důvodem podle §241 odst. 3 písm. a/ o.s.ř (§242 odst. 3 o.s.ř.). Protože vady řízení uvedené v ustanovení §237 odst. 1 pod písmeny a/, b/, d/ až g/ o.s.ř. nejsou dovoláním namítány a z obsahu spisu se nepodávají, zabýval se dovolací soud tím, zda řízení trpí zmatečností tvrzenou v dovolání.
Ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. spojuje zmatečnost řízení s tím, že účastník řízení neměl procesní způsobilost a nebyl řádně zastoupen.
Každý může před soudem jako účastník samostatně jednat (procesní způsobilost) v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (§20 o.s.ř.). Procesní způsobilost je spjata s hmotněprávní způsobilostí k právním úkonům, která – jde-li o fyzickou osobu – vzniká v plném rozsahu zletilostí, tj. dovršením osmnáctého roku nebo uzavřením manželství před dosažením tohoto věku (srov. §8 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“). Způsobilost nezletilých k právním úkonům zákon omezuje rozumovou a volní vyspělostí odpovídající jejich věku (srov. §9 obč. zák.). Fyzickou osobu, jež je schopna činit – pro duševní poruchu, která není jen přechodná, anebo pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů – jen některé právní úkony, soud ve způsobilosti k právním úkonům v určeném rozsahu omezí (§10 odst. 2, 3 obč. zák.) a fyzickou osobu, jež pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopna činit právní úkony, soud způsobilosti k právním úkonům zbaví (§10 odst. 1, 3 obč. zák.).
Fyzická osoba, která již v době zahájení řízení nemá procesní způsobilost (nezletilý, osoba zbavena či omezena ve způsobilosti k právním úkonům), musí být v řízení zastoupena svým zákonným zástupcem (§22, §23 o.s.ř.), popřípadě opatrovníkem (§29 odst. 1 o.s.ř.); ztratí-li fyzická osoba procesní způsobilost v průběhu řízení (v důsledku pravomocného rozsudku o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům), je soud povinen (není-li taková osoba zastoupena zmocněncem s procesní plnou mocí) řízení podle §109 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. přerušit do doby, než jí bude ustanoven zákonný zástupce.
Jestliže účastník řízení nebyl zbaven způsobilosti k právním úkonům, ani v této způsobilosti omezen, nemůže být splněna podmínka, že neměl (popř. v průběhu řízeni ztratil) procesní způsobilost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1541/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 3/98 pod č. 26, a odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1358/99, uveřejněného v časopise Soudní judikatura 6/2001 pod č. 79).
Dovolatelka netvrdí (a z obsahu spisu nevyplývá), že rozhodnutím soudu vydaným v řízení podle ustanovení §186 a násl. o.s.ř. byla zbavena způsobilosti k právním úkonům, popřípadě v této způsobilosti omezena; řízení proto v souzené věci zmatečností podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. postiženo není a správnost napadeného rozhodnutí prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu se tudíž dovolatelce zpochybnit nepodařilo.
Přehlédnou ovšem nelze, že mohou nastat situace, kdy účastník, který procesní způsobilost ve smyslu §20 o.s.ř. má a v průběhu řízení ji nepozbyl, byl však stižen duševní poruchou, kterou má na mysli ustanovení §29 odst. 2 o.s.ř. Takovému účastníku (neučiní-li jiná vhodná opatření, např. nepřeruší-li řízení podle §109 odst. 2 písm. c/ o.s.ř. s podnětem k zahájení řízení o způsobilosti k právním úkonům) ustanoví soud opatrovníka, který ho v řízení bude zastupovat po dobu, po níž důvod ustanovení trvá. Jestliže soud účastníku opatrovníka neustanoví, ačkoli k tomu byly splněny zákonem stanovené podmínky, a o věci, případně o odvolání rozhodne, je odůvodněn závěr, že řízení je zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř.). Tak tomu je i tehdy, vyjdou-li v průběhu řízení najevo okolnosti, které by mohly odůvodňovat postup podle §29 odst. 2 o.s.ř., avšak soud na ně adekvátním způsobem nereagoval. O takový případ v souzené věci jde.
S podáním ze dne 31. 1. 2000 (odvoláním) předložila povinná fotokopii lékařské zprávy Fakultní nemocnice s poliklinikou v O., kliniky chorob infekčních a AIDS z 9. 12. 1999, diagnostikující u ní roztroušenou mozkomíšní sklerózu.
Protože objektivně možným příznakem onemocnění roztroušenou mozkomíšní sklerózou (sclerosis cerebrospinalis multiplex) jsou (mimo jiné) poruchy paměti (což se ostatně ohledně dovolatelky podává z potvrzení MUDr. A. S. ze dne 22. 11. 2001), odvolací soud pochybil, nevěnoval-li náležitou pozornost obsahu lékařské zprávy ze dne 9. 12. 1999, kterou měl před rozhodnutím o odvolání k dispozici, a neprovedl-li šetření, jehož cílem by bylo ověření rozumových schopností povinné v době, kdy jí bylo doručeno usnesení soudu prvního stupně a kdy připadala v úvahu obrana podáním (včasného) odvolání.
Lze uzavřít, že odvolací řízení trpí vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř.); Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 1, 5 o.s.ř.).
V novém rozhodnutí rozhodne soud nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta třetí o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. září 2002
JUDr. Pavel K r b e k , v.r.
předseda senátu