ECLI:CZ:NS:2002:20.CDO.1026.2002.1
sp. zn. 20 Cdo 1026/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce P. V., proti žalovanému P. B., o obnovu řízení, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 33 C 190/2000, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. ledna 2002, č. j. 19 Co 432/2001-20, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 10. září 2001, č. j. 33 C 190/2000-7, jímž městský soud zamítl návrh na obnovu řízení ve věci vedené u něj pod sp. zn. 33 C 266/92; o nákladech odvolacího řízení rozhodl tak, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků.
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jež posléze, podáním ze dne 27. května 2002, vzal zpět (č.l. 33).
Nejvyšší soud v důsledku tohoto dispozitivního úkonu dovolací řízení podle ustanovení §243b odst. 4 věty druhé občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. – viz. bod 16. přechodných a závěrečných ustanovení - tj. účinném do dne 31. prosince 2000 (dále jen „o. s. ř.“), zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, žalovanému, jenž by měl právo na náhradu nákladů tohoto řízení, prokazatelné náklady (podle obsahu spisu) nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2 věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. října 2002
JUDr. Vladimír Mikušek, v.r.
předseda senátu