ECLI:CZ:NS:2002:20.CDO.271.2002.1
sp. zn. 20 Cdo 271/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Vladimíra Kurky a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobců A) A. S., B) O. B., a C) K. P., proti žalovaným 1) městu L. a 2) České republice – Ministerstvu financí ČR se sídlem v Praze 1, Letenská 15, o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 10 C 94/2000, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. července 2001, č. j. 21 Co 357/2001-71, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 14. června 2001, č.j. 10 C 94/2000-60, jímž okresní soud (ve výroku I.) žalobcům nepřiznal osvobození od soudních poplatků a (ve výroku II.) zamítl jejich žádost o ustanovení zástupce pro řízení.
Pravomocné usnesení odvolacího soudu žalobci napadli včasným dovoláním, jímž s poukazem na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) a §241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) namítají nesprávné právní posouzení věci. Za otázku po právní stránce zásadního významu považují tu, zda usnesení o zastavení řízení - jež oni sami považují „ve své podstatě za negativní rozhodnutí ve věci samé“ - je meritorním rozhodnutím. Kromě toho podle jejich názoru soudy obou stupňů „zcela pomíjejí zásadní otázku, že předmětné řízení se v celém rozsahu týká restituční věci podle zák. č. 87/91 Sb., a že tedy nepodléhá poplatkové povinnosti, jak je stanoveno v §11 odst. 2, písm. m) zák. č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích (i v platném znění).“
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. O žádný z případů v těchto ustanoveních zmíněných však v souzené věci nejde.
Podle §238, §238a ani §239 o. s. ř. dovolání přípustné není, neboť usnesení o osvobození od soudních poplatků ani usnesení o ustanovení zástupce účastníku (a tedy ani usnesení odvolacího soudu, jímž byla taková rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzena či změněna) není vyjmenováno v taxativních výčtech těchto ustanovení.
Přípustnost dovolání není dána ani ustanovením §237 odst. 1 o. s. ř., jelikož napadené rozhodnutí není usnesením ve věci samé. Pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede. V řízení, v němž jde o to rozhodnout spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je tedy za věc samu (v teorii se uvádí také věc hlavní) pokládán nárok uplatněný žalobou, o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto (§79 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků či o ustanovení zástupce účastníku nebo jeho odvolání je naproti tomu rozhodnutím výlučně procesní povahy, protože je způsobilé založit účastníku jen procesní právo podle ustanovení §138 odst. 1 nebo §30 o. s. ř.
Pro úplnost je však nutno dodat, že podle ustanovení §11 odst. 2 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v rozhodném znění, je navrhovatel uplatňující nároky podle zákona o mimosoudních rehabilitacích (tj. zákona č. 87/1991 Sb.) od soudních poplatků osvobozen, a že toto osvobození se podle ustanovení §11 odst. 3 uvedeného zákona vztahuje i na řízení o opravných prostředcích, a tedy také na řízení o obnově.
Protože dovolání není v dané věci přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je - aniž se mohl zabývat zkoumáním jeho důvodnosti - bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, odst. 6 části věty za středníkem a §218 písm. c) o. s. ř. usnesením odmítl.
Žalobci z procesního hlediska zavinili, že dovolání bylo odmítnuto, žalovaným prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. dubna 2002
JUDr. Vladimír Mikušek, v.r.
předseda senátu