ECLI:CZ:NS:2002:20.ND.11.2002.1
sp. zn. 20 Nd 11/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Kurky ve věci žalobkyně P.-F., v.o.s., proti žalované E. N., o zaplacení částky 12 002, 40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 7 C 169/2001, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 7 C 169/2001 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Žalovaná navrhla přikázání věci z důvodu vhodnosti s odůvodněním, že „…t.č. má v O. provozovnu dámského krejčovství a v této provozovně se převážně zdržuje.“ Návrh poté doplnila podáními z 15. října a 30. listopadu téhož roku, v nichž další důvody delegace spatřuje v hospodárnosti takového opatření, jelikož „…veškerá jednání účastníků sporu probíhala v O. za účasti svědků, rovněž působících v O.…“, a „její zdravotní stav nedovoluje delší cestování k účasti na soudním řízení.“
Žalobkyně ve svém vyjádření s navrhovanou delegací nesouhlasí s odůvodněním, že ve smlouvě o provedení plošné inzerce se smluvní strany v souladu s ustanovením §89a o.s.ř. dohodly, že místně příslušným soudem pro řešení případných sporů bude soud, v jehož obvodu má zhotovitel místo podnikání, tj. Okresní soud v Trutnově.
Podle §12 odst. 2 občanského soudního řádu v platném znění může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
V souzené - obchodní - věci se účastnice v článku VIII. Smlouvy o provedení plošné inzerce z 8. července 1998 (č. l. 3 versa) dohodly, že místně příslušným soudem pro řešení jejich sporů bude soud, v jehož obvodu má zhotovitel místo podnikání. Jelikož žalobkyně tuto skutečnost v žalobě doložila ověřeným opisem Smlouvy, a protože zákon pro tuto věc nestanoví příslušnost výlučnou, byly splněny všechny podmínky pro vznik účinků tzv. prorogace (dohody o místní příslušnosti) podle ustanovení §89a o.s.ř.
K přikázání věci jinému než dohodou stran určenému místně příslušnému soudu by v daném případě mohlo dojít pouze ze závažných důvodů. Za takovéto důvody, jež musí splňovat i podmínku vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř., však nelze považovat umístění provozovny žalované, jež je, jak sama uvádí, jen dočasné, ani její zdravotní stav (z potvrzení praktické lékařky nevyplývá, že by neschopnost žalované dostavit se k soudním jednáním nebyla jen přechodná; na druhé straně, nebyla-li žalovaná schopna dostavit se „k soudním jednáním“, tedy nejen soudu určenému prorogací, nýbrž k soudu vůbec, tedy i tomu, jemuž má být věc přikázána, pak tato okolnost způsobilým důvodem delegace být nemůže). Za závažný důvod k delegaci nelze považovat ani možnost výslechu svědků bydlících v O., jelikož tato okolnost žalované v době uzavření dohody o místní příslušnosti soudu nemohla být neznáma.
Jelikož Nejvyšší soud neshledal žádné konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o.s.ř., návrh na delegaci zamítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. dubna 2002
JUDr. Vladimír Mikušek, v.r.
předseda senátu