ECLI:CZ:NS:2002:21.CDO.1023.2001.1
sp. zn. 21 Cdo 1023/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce I. K. proti žalovanému O., a.s., o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ostravě, o dovolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. října 1990, č.j. 25 C 28/89-44, takto:
I. Řízení o dovolání se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. 10. 1990, č. j. 25 C 28/89-44, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci 32.000,- Kč a aby od 13. 10 1987 aby mu bylo měsíčně poskytováno 2.500,- Kč, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a uložil žalobci zaplatit čs. státu na nákladech řízení 200,- Kč. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že převedení žalobce k 13. 10. 1987 a k 30. 11. 1988 a pracovní neschopnost žalobce od 2. 8. 1987 do června 1988 nebyly v souvislosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání žalobce.
Podáním bez data, doručeným Nejvyššímu soudu ČR dne 25. 7. 2000, označeným jako dovolání, se žalobce domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu v Ostravě „č.j. 25 C 28/90“ a vydání nového rozsudku, neboť ve věci byl ustanoven znalec, který ztratil od dubna 1987 kvalifikaci v oboru zdravotnictví (choroby z povolání). Přesto soud o závěry jím vypracovaného posudku opřel své rozhodnutí ve věci.
Nejvyšší soud České republiky rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §236 odst. 1 o.s.ř.).
Usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 1990, č.j. 25 C 28/89-44, v této věci není rozhodnutím odvolacího soudu; jde o rozhodnutí soudu prvního stupně a již z tohoto důvodu je jeho přezkum dovolacím soudem vyloučen; občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání podaného proti takovémuto rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. §10a o.s.ř.).
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání povinného proti usnesení Okresního soudu Plzeň - město ze dne 23. 10. 1990, č.j. 25 C 28/89-44, zastavil (§243c, §104 odst. 1 o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce, který z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalovanému žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. dubna 2002
JUDr. Mojmír P u t n a, v.r.
předseda senátu