ECLI:CZ:NS:2002:22.CDO.1960.2001.1
sp. zn. 22 Cdo 1960/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců: A) F. K., B) V. K., obou zastoupených advokátem, proti žalovaným: 1) J. P. a 2) O. P., zastoupeným advokátem, o zrušení části kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 4 C 151/93, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. dubna 2001, č. j. 25 Co 3/2001-147, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze jako soud odvolací shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 12. října 2000, č. j. 4 C 151/93-125, kterým byla zamítnuta žaloba ”o zrušení kupní smlouvy uzavřené notářským zápisem z 23. 4. 1957, sepsaným Státním notářstvím v Mělníku pod sp. zn. N 220/57, NZ 205/57, mezi M., F. a V. K. jako prodávajícími a O. a J. P. jako kupujícími, v části, kterou byly převedeny pozemky parc. č. 1308 - role, 1330 - role, 1386 - louka, 1387 - louka, 1437 - role, 1433 - role, 1470 - les, 1491 - louka, 1492 - louka, 1609/2 - pastvina, 407 - role, 469 - role, 1427 - role, 668 - zahrada, 1282 - role, 972 - zahrada, 973 - zahrada, vše zapsáno v knihovní vložce č. 131 a č. 360 pozemkové knihy pro k. ú. O.“ a rozhodnuto o nákladech řízení. Rozsudek nabyl právní moci 7. 6. 2001.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci prostřednictvím pošty 30. 7. 2001 dovolání. Navrhují, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaní považují rozhodnutí soudů obou stupňů za správné a navrhují, aby dovolací soud dovolání zamítl.
Podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen “OSŘ”).
Dovolání je opožděné.
Podle §240 OSŘ může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Vzhledem k tomu, kdy rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci, byl posledním dnem lhůty k podání dovolání 9. červenec 2001, neboť 7. července 2001 byla sobota. Protože dovolání bylo podáno až dne 30. července 2001, tedy po uplynutí jednoměsíční zákonné lhůty, bylo jako opožděně podané podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) OSŘ odmítnuto.
Žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů dovolacího řízení podle §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 OSŘ. I když žalobci s dovoláním nebyli úspěšní, náklady vzniklé žalovaným nebylo možno považovat za účelně vynaložené. Vyjádření k dovolání směřovalo jen k věci samé, přestože šlo zjevně o dovolání opožděné a odmítnutí dovolání pro opožděnost nebylo žalovanými navrhováno.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. února 2002
JUDr. Marie Rezková,v.r.
předsedkyně senátu