errNsPouceni,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.08.2002, sp. zn. 22 Cdo 944/2002 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:22.CDO.944.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:22.CDO.944.2002.1
sp. zn. 22 Cdo 944/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobců: A/ H. F., a B/ M. F., zastoupených advokátem, proti žalovaným: 1/ P. M., a 2/ K. M., zastoupeným obecnou zmocněnkyní, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 11 C 110/2000, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. února 2002, čj. 19 Co 131/2001-45, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 12. února 2002, čj. 19 Co 131/2001-45, změnil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí (dále „soud prvního stupně“) ze dne 27. listopadu 2000, čj. 11 C 110/2000-21, tak, že se zamítá „žaloba s návrhem na určení, že H. F. a M. F., jsou podílovými spoluvlastníky pozemkové parcely č. 2383/3 zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v Ú. n. O. na LV č. 1771 pro obec a katastrální území Ch., a to každý jednou polovinou“ a dále rozhodl o nákladech řízení. Rozsudek soudu prvního stupně byl vydán 27. 11. 2000, a proto odvolací soud v odvolacím řízení rozhodoval podle části dvanácté, hlavy I, bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tedy podle občanského soudního řádu (dále jenOSŘ“) ve znění účinném před 1. 1. 2001. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci podáním označeným datem 24. 4. 2002, adresovaným Nejvyššímu soudu, osobně u soudu prvního stupně, stejného dne dovolání. Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, vydanému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydanému po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů. V dané věci bylo rozhodnutí odvolacího soudu vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů. Podle §240 odst. 1 OSŘ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Rozsudek odvolacího soudu v dané věci nabyl právní moci 8. 3. 2002. Ve smyslu §57 odst. 2 OSŘ bylo posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání úterý 9. 4. 2002. Dovolání podané až 24. 4. 2002 je tedy zjevně opožděné. Lhůta k podání dovolání je zákonnou lhůtou a není možné ji prodloužit. Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4, §218 odst. 1 písm. a) OSŘ opožděné dovolání odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 OSŘ, neboť neúspěšní žalobci nemají právo na náhradu těchto nákladů a žalovaným v souvislosti s dovoláním náklady nevznikly. V Brně dne 19. srpna 2002 JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/19/2002
Spisová značka:22 Cdo 944/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:22.CDO.944.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19