ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.693.2002.1
sp. zn. 25 Cdo 693/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. H. proti žalovaným: 1/ Českému státu, zastoupenému Obvodním úřadem Praha 6, se sídlem Čs. armády 23, Praha 6, 2/ Obvodnímu úřadu P., 3/ Ministerstvu financí ČR, se sídlem Praha 1, Letenská 15, 4/ O., 5/ Stavebnímu bytovému družstvu občanů P., 6/ Bytovému družstvu „U.“, o vrácení zahrady a náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 C 116/96, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. května 1999, č. j. 19 Co 301/99-40, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 22. 12. 1998, č. j. 13 C 116/96-18, zastavil řízení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. 5. 1999, č.j. 19 Co 301/99-40, zastavil odvolací řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).
Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno před 1. 1. 2001, je Nejvyšší soud ve shodě s posledně citovaným ustanovením povinen podle dosavadních právních předpisů rozhodnout i o dovolání v této věci, a to včetně vymezení běhu lhůty k podání dovolání.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle ustanovení §240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení §57 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Jak vyplývá z obsahu spisu, usnesení odvolacího soudu bylo doručeno žalobci do vlastních rukou dne 5. srpna 1999 a tohoto dne také nabylo právní moci (§159 odst. 1 o. s. ř.) a dovolání žalobce podal dne 2. 11. 1999, a to osobně odvolacímu soudu.
V dané věci běžela lhůta k podání dovolání ode dne právní moci usnesení odvolacího soudu (nebylo vydáno opravné usnesení), tj. od 5. 8. 1999 a skončila dne 6. 9. 1999 (pondělí). Je tedy zřejmé, že jednoměsíční lhůta dodržena nebyla, neboť dovolání žalobce bylo podáno až po marném uplynutí zákonné lhůty k dovolání. Proto bylo podle ustanovení §243b odst. 4, věty první, a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odmítnuto.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2, věty první (per analogiam) o. s. ř., neboť v dovolacím řízení žalovaným náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. května 2002
JUDr. Marta Škárová,v.r.
předsedkyně senátu