ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.947.2002.1
sp. zn. 25 Cdo 947/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně D. p. h. m. P., akciová společnost, proti žalované M. s. P., akciová společnost, o zaplacení částky 278.200,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 30 C 168/95, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. listopadu 1997, č. j. 23 Co 630/97-31, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 278.200,- Kč s příslušenstvím na náhradě škody způsobené při dopravní nehodě jejím zaměstnancem.
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 17. 3. 1997, č. j. 30 C 168/95-21, řízení podle ustanovení §104 odst. 1 věty první o.s.ř. zastavil, rozhodl o náhradě nákladů řízení a o vrácení části soudního poplatku. Dovodil, že řízení trpí neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, neboť jako žalobce je v žalobě označen odštěpný závod, který nemá právní subjektivitu a tedy ani způsobilost být účastníkem řízení.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 11. 1997, č. j. 23 Co 630/97-31, odvolání žalobkyně odmítl jako opožděné podle ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které odůvodňuje podle ustanovení §241 odst. 3 písm. b), c) a d) o.s.ř., a namítá, že řízení předcházející vydání napadeného rozhodnutí je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení podle §243b o.s.ř. zrušil.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) vzhledem k ustanovení bodu 17. hlavy I části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen o.s.ř.), a po zjištění, že proti usnesení odvolacího soudu v napadeném výroku je dovolání přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. e) o.s.ř., dospěl k závěru, že dovolací řízení musí být zastaveno.
Podle §103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat ve věci (podmínky řízení). Podle §104 odst. 1 věty první o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Podle §107 odst. 1 o.s.ř. jestliže účastník ztratí způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda má řízení zastavit nebo přerušit, anebo zda v něm může pokračovat.
Z obsahu spisu vyplývá, že usnesením Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 30. 10. 1997, č. j. 95 K 32/96-92, byl na majetek žalované prohlášen konkurs, s účinky prohlášení ode dne vyvěšení usnesení na úřední desce soudu. Po splnění rozvrhového usnesení Městský soud v Praze konkurs na majetek žalované usnesením ze dne 26. 11. 2001, č. j. 95 K 32/96-629, zrušil a žalovaná byla ke dni 19. 6. 2002 vymazána z obchodního rejstříku.
Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná právnická osoba v průběhu dovolacího řízení výmazem z obchodního rejstříku ztratila způsobilost být účastníkem řízení. Dovolací soud proto dovolací řízení podle §104 odst. 1 věty první o.s.ř. a §243c o.s.ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 věty první a §146 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. září 2002
JUDr. Petr Vojtek,v.r.
předseda senátu