Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.04.2002, sp. zn. 25 Nd 68/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:25.ND.68.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:25.ND.68.2002.1
sp. zn. 25 Nd 68/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Petra Vojtka ve věci konkurzu na majetek dlužníka Ž. Ch., a. s., zastoupeného advokátem, o návrhu věřitelů A/ Č. o. b., a. s., B/ Z. Š., C/ J. T., D/ V. P., E/ V. J., F/ Z. o. o. s. Ž. Ch., a. s., G/ pojišťovny ČR, H/ D. p. m. Ch. a J., a. s. CH/ T. ž., a. s., I/ T. Ch., spol. s r. o., J/ P. O., s. p., K/ České republiky - České správy sociálního zabezpečení Praha, se sídlem v Praze 5, Křížová 25, pracoviště v Ú., za účasti Krajského státního zastupitelství v Ú., vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 18 K 128/2000 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 2 Ko 163/2001, o návrhu dlužníka na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto: Věc vedená u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 2 Ko 163/2001 se nepřikazuje Vrchnímu soudu v Olomouci. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze předložil Nejvyššímu soudu České republiky věc vedenou u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 18 K 128/2000, která mu byla tímto soudem předložena s odvoláním dlužníka proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 3. 10. 2001, č. j. 18 K 128/2000-677, jímž byl na majetek dlužníka prohlášen konkurz, k rozhodnutí o návrhu dlužníka na přikázání této věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. Vrchnímu soudu v Olomouci. Dlužník odůvodnil svůj návrh na přikázání věci tím, že Vrchní soud v Praze rozhodoval ve věci jako soud odvolací již ve třech případech ohledně procesních podání dlužníka a je rovněž odvolacím soudem v dalších řízeních týkajících se čtyř společností patřících stejně jako dlužník do stejného ekonomického uskupení. Věřitelé, kteří se k návrhu vyjádřili, projevili svůj zásadní nesouhlas s delegací věci Vrchnímu soudu v Olomouci, a to zejména z toho důvodu, že sídlo dlužníka je v Ch., příslušnost Vrchního soudu v Praze je dána zákonem o konkurzu a vyrovnání, a i většina věřitelů má sídlo v obvodu tohoto soudu. Delegace věci Vrchnímu soudu v Olomouci by nebyla hospodárná ani účelná. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.) návrh projednal a dospěl k závěru, že není důvodný. Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ust. zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. V daném případě Nejvyšší soud neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. Skutečnost, že Vrchní soud v Praze rozhodoval jako soud odvolací ohledně některých procesních podání dlužníka v této věci, případně že rozhoduje i v jiných konkurzních věcech, vyplývá z místní příslušnosti tohoto soudu dané zákonem, a sama o sobě bez existence dalších zvláštních okolností (které dlužník ani netvrdí) nezakládá důvod pro delegaci vhodnou. Přikázání věci se totiž musí opírat o důvody, které jsou výjimečné, a mají své opodstatnění ve zvláštních okolnostech konkrétní věci. Přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci není v posuzovaném případě vhodným opatřením, neboť se jím neumožní hospodárnější, rychlejší a po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci. Proto Nejvyšší soud návrh na přikázání věci zamítl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 16. dubna 2002 JUDr. Marta Škárová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/16/2002
Spisová značka:25 Nd 68/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:25.ND.68.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18