ECLI:CZ:NS:2002:26.CDO.1704.2001.1
sp. zn. 26 Cdo 1704/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně Správy m.O. k., proti žalované M. C., a. s., o návrhu na provedení soupisu věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. Nc 3519/2000, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. února 2001, č. j. 20 Co 16/2001-23, takto:
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 2. 2001, č. j. 20 Co 16/2001-23, odmítl jako opožděné odvolání žalované proti usnesení ze dne 21. 9. 2000, č. j. Nc 3519/2000-7, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 nařídil provedení soupisu movitých věcí soudním vykonavatelem, náležejících žalované a nacházejících se v pronajatých nebytových prostorách v objektu specifikovaném ve výroku usnesení.
Proti tomuto usnesení podala žalovaná (za níž jednal předseda představenstva) včas dovolání, ve kterém vyslovila nesouhlas se závěrem odvolacího soudu o opožděnosti odvolání a navrhla, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do 31. prosince 2000 (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Toto ustanovení zakotvuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění nelze o dovolání rozhodnout.
Žalovaná nebyla v době podání dovolání zastoupena advokátem a nebylo tvrzeno (tím méně prokázáno), že za ni jednající předseda představenstva má právnické vzdělání.
Usnesením ze dne 22. 5. 2001, č. j. Nc 3519/2000-29, vyzval soud prvního stupně žalovanou, aby ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek uvedené podmínky dovolacího řízení; současně ji poučil (byť s odkazem na ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb., avšak obsahově správně) o povinném právním zastoupení dovolatele, jakož i o tom, že nebude-li uvedený nedostatek odstraněn, bude řízení zastaveno. Přestože toto usnesení bylo žalované doručeno dne 29. 5. 2001, dosud této výzvě nevyhověla.
Protože nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o. s. ř. přes výzvu odstraněn. Nejvyšší soud podle §243c a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání žalované zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty prvé o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyni v tomto stadiu řízení nevznikly náklady, na jejichž náhradu by jinak měla právo vůči žalované, nesoucí procesní zavinění na tom, že řízení muselo být zastaveno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. února 2002
Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , CSc., v.r.
předsedkyně senátu