ECLI:CZ:NS:2002:26.CDO.1717.2001.1
sp. zn. 26 Cdo 1717/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Hany Mullerové v právní věci žalobce Stavebního bytového družstva S., zastoupeného advokátem, proti žalované J. B., zastoupené opatrovnicí, o zaplacení částky 7.780,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 18 C 136/97, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2001, č. j. Ncd 188/2001-62, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 6. 2001, č. j. Ncd 188/2001-62, nevyhověl návrhu žalované na přikázání shora označené věci Okresnímu soudu v Kladně a rozhodl, že věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 18 C 136/97 se k projednání uvedenému soudu nepřikazuje. K odůvodnění svého usnesení uvedl, že nebyly shledány důvody pro přikázání věci označenému soudu z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.).
Žalovaná (zastoupena opatrovnicí JUDr. Ing. Z. N.) podala proti usnesení Vrchního soudu blanketové dovolání, které dodatečně doplnila podáním, došlým soudu prvního stupně dne 10. 10. 2001. Namítá, že v řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení §12 odst. 1 o. s. ř. se o přikázání věci jinému soudu téhož stupně rozhoduje v případě, že příslušný soud nemůže o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni; věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána též z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.). Ve smyslu §12 odst. 3 o. s. ř. je příslušným k rozhodnutí o těchto otázkách soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních, a s pojem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze. Rozhoduje -li Vrchní soud o přikázání věci jinému soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím. Funkční příslušnost k projednání dovolání proti tomuto rozhodnutí občanský soudní řád neupravuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdo 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 14, ročník 1997, pod pořadovým číslem 112, jehož závěry jsou použitelné i po novele občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 30/2000 Sb., s účinností k 1. 1. 2001).
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil (§104 odst. 1 věta prvá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. února 2002
Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , v.r.
předsedkyně senátu