ECLI:CZ:NS:2002:26.CDO.2309.2002.1
sp. zn. 26 Cdo 2309/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Müllerové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. v právní věci žalobkyně: N. H., a. s., proti žalovanému F. K., o zaplacení částky 6.629,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 C 141/2000, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. července 2002, č.j. 8 Co 563/2002 – 53, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. 11. 2001, č.j. 22 C 141/2000 – 45, zavázal žalovaného, aby ve třídenní pariční lhůtě zaplatil žalobkyni částku 4.785,- Kč (výrok I.), uložil mu povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 500,- Kč (výrok II.) a zastavil řízení v části týkající se částek 1.740,- Kč a 140,- Kč a poplatku z prodlení (výrok III.).
Odvolání proti citovanému rozsudku, které podal žalovaný, bylo odmítnuto usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2002, č.j. 8 Co 563/2002 – 53; krajský soud zároveň vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud shledal, že odvolání nemá náležitosti stanovené v §205 o. s. ř., že se jeho vady nepodařilo odstranit ani postupem podle §209 o. s. ř. a je proto neprojednatelné (§211, §43 odst. 2 o. s. ř.).
Žalovaný (nezastoupený advokátem) zaslal Krajskému soudu v Ostravě písemné podání, které označil jako \"dovolání proti usnesení Krajského soudu 8 Co 563/2002 – 55\". V podání uvedl, že toto dovolání podává \"dle paragrafu 238a písmeno c\", a vysvětloval důvody, pro které nedoplnil své odvolání proti prvostupňovému rozsudku. Z obsahu spisu nevyplývalo, že by dovolatel měl právnické vzdělání a soud prvního stupně ho proto usnesením ze dne 15. 10. 2002, č.j. 22 C 141/2000 – 62, vyzval, aby si pro podání dovolání zvolil zástupce z řad advokátů, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Zároveň dovolatele poučil, že nebude-li do 30 dnů od doručení výzvy předložena plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, dovolací řízení bude zastaveno. Citované usnesení bylo dovolateli doručeno dne 23. 10. 2002, vytýkaný nedostatek advokátního zastoupení však nebyl odstraněn ani v určené soudcovské lhůtě, jejíž poslední den připadl na pátek 22. 11. 2002, ani později až do současné doby. Na výzvu soudu sice dovolatel reagoval podáním odeslaným dne 22. 11. 2002 Krajskému soudu v Ostravě, v němž – mimo jiné – sdělil, že dne 27. 11. 2002 projedná \"zastoupení panem JUDr. S. z B.\", jak ale bylo zjištěno dotazy na Okresní soud v Ostravě i na Krajský soud v Ostravě, žádnému z těchto soudů nebyla doposud plná moc advokáta a dovolání sepsané advokátem předloženo.
V daném případě byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 6. 11. 2001, tedy po dni 1. 1. 2001, kdy nabyl účinnosti zákon č. 30/2000 Sb. kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále též jen \"tento zákon\" nebo \"zákon č. 30/2000 Sb.\"). V souladu s bodem 1 části dvanácté, hlavy první zákona č. 30/2000 Sb., podle kterého tento zákon platí i pro řízení zahájená přede dnem nabytí jeho účinnosti, proběhlo řízení před okresním soudem podle ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů včetně změn vyplývajících ze zákona č. 30/2000 Sb. (dále jen též jen \"o. s. ř.\" nebo \"občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 1. 2001\"). V odvolacím řízení tak nepřicházela v úvahu aplikace \"dosavadních právních předpisů\" ve smyslu přechodného ustanovení obsaženého v bodu 15 části dvanácté, hlavy první zákona č. 30/2000 Sb. a rovněž v dovolacím řízení je nutno postupovat podle ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001, neboť není splněn žádný z předpokladů pro aplikaci \"dosavadních právních předpisů\" podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb.
Podle ustanovení §241 odst. 1 věty prvé o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b o. s. ř., která má právnické vzdělání. Podle ustanovení §241 odst. 2 věty druhé o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo v §21a anebo v §21b o. s. ř., která má právnické vzdělání.
Povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání soudu vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí (kromě usnesení, kterým se dovolání odmítá, protože bylo podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné, popř. usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje). Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že v případě dovolání podaného žalovaným nedošlo přes řádnou výzvu, učiněnou soudem prvního stupně, ke zhojení nedostatku povinného zastoupení dovolatele. Nejvyšší soud proto podle §104 odst. 2 a §243c odst. 1 o. s. ř. dovolací řízení zastavil.
Nejvyšší soud považuje za potřebné poznamenat, že i kdyby byl nedostatek podmínky povinného zastoupení dovolatele odstraněn, muselo by být jeho dovolání odmítnuto jako nepřípustné. Občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 1. 2001 upravuje přípustnost dovolání v ustanoveních §237, §238, §238a a §239, v žádném z nich ale není zakotvena možnost podat tento mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání (opravným prostředkem, jímž může účastník řízení takové rozhodnutí napadnout, je žaloba pro zmatečnost – srov. ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř.).
Dovolatel nese procesní zavinění na tom, že řízení o dovolání muselo být zastaveno, žalobkyni však podle obsahu spisu nevznikly prokazatelné náklady, k jejichž náhradě by jinak byl dovolatel povinen (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věta první o. s. ř.). Této procesní situaci odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. prosince 2002
JUDr. Hana M ü l l e r o v á , v.r.
předsedkyně senátu