ECLI:CZ:NS:2002:26.ND.256.2002.1
sp. zn. 26 Nd 256/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Hany Müllerové a Doc. JUDr. Věry Korecké, Csc. ve věci konkursu dlužnice E. N., zapsané v živnostenském rejstříku pod označením E. N. – A. – B., o návrhu věřitelky K., s.r.o., na prohlášení konkursu na majetek dlužnice, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 35 K 28/2002, o přikázání věci Krajskému soudu v Plzni z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 35 K 28/2002 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Plzni.
Odůvodnění:
O přikázání věci z důvodů vhodnosti (§12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o.s.ř.“) Krajskému soudu v Plzni rozhodoval Nejvyšší soud České republiky (§12 odst. 3 o.s.ř.) na základě podnětu Krajského soudu v Ostravě, který je v této věci ve smyslu §85 odst. 2 a §85a o.s.ř. soudem místně příslušným. Místně příslušný soud pokládá delegaci za vhodnou z toho důvodu, že dlužnice má své podnikatelské aktivity soustředěny převážně v obvodu působnosti Krajského soudu v Plzni a současně si zde i vyzvedává soudní zásilky; na adrese místa podnikání v O., se nezdržuje.
Věřitelka nemá proti navrhované delegaci žádné námitky. Dlužnice s delegací jako takovou souhlasí, ale navrhuje, aby věc byla – z důvodu vhodnosti – přikázána Městskému soudu v Praze, jelikož má jak trvalý pobyt, tak i místo podnikání v P.
Důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. jsou především okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem; zpravidla se delegací z důvodu vhodnosti předchází nutnosti dožádání.
Při rozhodování o přikázání věci vzal Nejvyšší soud v úvahu, že dlužnice je podnikající fyzickou osobou, zapsanou v živnostenském rejstříku, s předmětem podnikání „koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej a zprostředkovatelská činnost“. Místem jejího podnikání je O., s provozovnami v K., Z. a v R. Neopomenul ani to, že soudní zásilky si dlužnice přebírá výhradně na adrese S., přičemž na základě vyjádření Policie ČR (č. l. 44 spisu) je dlužnice v evidenci obyvatel zapsána na adrese P. V neposlední řadě přihlédl rovněž ke skutečnosti, že pohledávka věřitele je na základě zástavních smluv k nemovitostem ze dne 15. července 1997 a ze dne 15. srpna 1997 zajištěna zástavním právem k nemovitostem, které jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem P. a Katastrálním úřadem v R., takže při případném prohlášení konkurzu na majetek dlužnice by bylo zcela nehospodárné, aby řízení bylo vedeno u Krajského soudu v Ostravě.
Po zohlednění všech zmíněných okolností Nejvyšší soud České republiky jako delegující soud – i přes odlišné stanovisko dlužnice, týkající se soudu, jemuž by měla být věc delegována – věc přikázal podle §12 odst. 2 o.s.ř. k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Plzni.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. prosince 2002
JUDr. Miroslav F e r á k , v.r.
předseda senátu